Jak dimenzovat, ukládat a spojovat zemniče
Jaký maximální odpor mají mít jednotlivá uzemnění v síti TN a jaký maximální odpor má být na konci vedení? Jak klást zemnicí pásky? Jaké jsou minimální průřezy ocelových zemničů? Jak zvolit typ a hloubku uložení zemničů? A jakými pravidly se řídí spojování a oddělování uzemnění zřizovaných pro různá elektrická zařízení? To se dozvíte v tomto článku.
Michal Kříž,
ze dne:
20.10.2014
reklama
Jednotlivá uzemnění v síti TN mají mít odpor nejvýše 15Ω, není však třeba klást zemnicí pásky o celkové délce větší než 20m; na konci vedení (dále než 200 m od předchozího uzemnění) má být odpor uzemnění nejvýše 5Ω, není však třeba klást zemnicí pásky o celkové délce větší než 50m.
Minimální průřezy nejpoužívanějších, tj. ocelových zemničů (v závorkách jsou obvyklé minimální rozměry podle mezinárodní normy a evropského harmonizačního dokumentu uvedené v tabulce 54.1 ČSN 33 2000-5-54 ed.3:2012) jsou:
- pásková ocel, úhelníky apod.:
- z pozinkované oceli – průřez 100mm2 (90mm2), tloušťka 3mm (3mm),
- z nepozinkované oceli – průřez 150mm2, tloušťka 4mm,
- ocelový drát, tyč kruhového průřezu:
- z pozinkované oceli – průměr 8mm (10mm),
- z nepozinkované oceli – průměr 10mm,
- ocelová trubka – průměr 15mm (25mm), tloušťka stěny:
- pozinkovaná ocel – 3mm (2mm)
- nepozinkovaná ocel – 4mm.
Obr. Příklady různých druhů zemničů a uzemnění
Typ a hloubka uložení zemničů musí být voleny tak, aby vysychání půdy ani její promrzání nezvyšovalo odpor uzemnění nad požadovanou hodnotu (obvykle postačuje 60 až 80cm pod povrch).
Jestliže se kladou páskové zemniče jako paprsky od místa, které je třeba uzemnit, mají být jednotlivé paprsky pravidelně rozmístěny a úhel mezi nimi nemá být menší než 60°. Zpravidla se nekladou více než čtyři paprsky.
Pro snížení dotykových napětí se zemniče kladou tak, aby se jimi v okolí uzemněného bodu takzvaně řídil potenciál. Obvykle postačí uložit jeden páskový nebo drátový zemnič do hloubky 30 až 40cm ve vzdálenosti 1m od vodivé uzemněné konstrukce. Pro vyšší napětí se klade více páskových zemničů kolem uzemněné části, a to tak, že čím je pásek dále, tím je také uložen hlouběji.
Zemniče a uzemňovací přívody se spojují svařováním, šroubováním nebo svorkami. Výztužné ocelové pruty v železobetonových konstrukcích, které slouží jako zemniče nebo uzemňovací přívody, musí být svařeny.
Spojování a oddělování uzemnění zřizovaných pro různá elektrická zařízení, tj. silová do 1000V a nad 1000V, silová a sdělovací, silová zařízení a hromosvod, se řídí pravidly vycházejícími ze zásad bezpečnosti a ochrany před rušením.
Uzemnění zařízení silových do 1000V a silových nad 1000V se oddělují, pokud na uzemnění zařízení nad 1000V může vzniknout napětí větší než bezpečné.
Uzemnění sdělovacího zařízení napájeného z vlastního transformátoru má být alespoň 20m od uzemnění silového zařízení do 1000V a 40m od uzemnění silového zařízení nad 1000V.
Pro uzemnění silových zařízení a hromosvodu se má vybudovat pokud možno společné uzemnění. Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, pokud je mezi nimi vzdálenost alespoň 5m. (U speciálních objektů chráněných oddálenými hromosvody se uzemnění nespojují.)
Pracovní uzemnění svodičů přepětí se spojuje s ochranným uzemněním zařízení, které svodič přepětí chrání.
Uzemnění sdělovacích zařízení má být co nejdále od uzemnění hromosvodu. Pokud však není možné mezi těmito uzemněními dodržet vzdálenost alespoň 5m, musí se obě uzemnění spojit.
Více ke své přípravě naleznete v Příručce pro zkoušky elektrotechniků 2014.
Diskutující k tomuto článku
(počet diskutujících: 1)TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|