Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Svůj pohled na sousední megaveletrh Light+Building ve Frankfurtu popisuje český elektrikář. Nezůstává pouze u jednoho selfie o své přítomnosti v Německu a prozrazuje proč se vydal tak daleko. Čím ho to obohatilo? Jak se dívá na budoucnost veletržních ...
  • Pokud chceme studovat různé aspekty elektrických jevů, včetně teploty výbojů blesku, vlivu ionizace vzduchu a negativních účinků elektrického oblouku, pak se nabízí studium na VUT, ČVUT ... mnoho příležitostí k experimentům s různými kombinacemi ...

Zařízení do 1000V a ochrana před přepětím (1.)


Document Actions
ochrdehn4.jpg
Základní informace, které pokud máme něco společného s EMC, bychom měli nosit permanentně v hlavě. Definice přepětí. Doba trvání přepětí. Zdroje impulsního proudu. Pronikání přepětí do zařízení.
Zdeněk Rous, ze dne: 25.09.2003
reklama

OCHRANA PŘED ATMOSFÉRICKÝM A SPÍNACÍM PŘEPĚTÍM A PŘEPĚŤOVÉ OCHRANY V ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍCH DO 1000 V

Přepětí a jeho třídění

Definice přepětí
ČSN 13 4000 a ČSN 33 4010 definuje přepětí stručně: je to napětí, které je vyšší než nejvyšší provozovací napětí. Samozřejmě se rozumí nejvyšší provozovací napětí elektrického obvodu: na vedení, na svorkách zařízení apod. Na první pohled jasné, při bližším zamyšlení ne tak docela. Je to nejvyšší předepsané provozní napětí včetně jeho tolerancí? Držme se spíše prvního výkladu. ČSN 33 0420 uvádí výslovně, že se v úvahu neberou přechodové jevy.
Na druhé straně nesmíme zanedbat provozní stavy, se kterými se ať už jsou relativně krátké v provozu musí počítat: může to být např. vyzváněcí signál v telefonní síti a podobně.

Trvání přepětí
Z hlediska způsobů řešení ochrany se přepětí v sítích nn člení na:
- přepětí dočasná, která mají shodný kmitočet s kmitočtem sítě a trvají od několika period do několika sekund; jsou přenášena ze sítí vyššího napětí, vyskytují se často v případech zemního spojení a zkratu jedné z fází a v síti nn dosahují až velikosti sdruženého napětí,
- přechodná (tranzientní) přepětí mají průběh krátkého impulsu a jsou většinou způsobena spínacími pochody a bleskem. Zatímco v sítích s podzemními kabely a v rozsáhlých průmyslových sítích převládají spínací přepětí, v distribučních sítích, které jsou u nás často realizovány venkovními vedeními, výrazně převládají jak počtem, tak velikostmi atmosférická přepětí.
V této přednášce se budeme zabývat jen krátkodobými impulsními přepětími, která trvají několik desítek nanosekund až několik milisekund. I když nesmíme nikdy zanedbat ani dlouhodobá přepětí (ochrana před nimi však vyžaduje odlišný přístup).

Zdroje impulsního přepětí

Podle původu rozlišujeme:
- atmosférická přepětí (angl. zkratka LEMP = lightning electromagnetic pulse),
- spínací přepětí vzniklá při spínání v obvodech a sítích (SEMP = switching electromagnetic pulse),
- přepětí způsobená nukleárními výbuchy (NEMP = nuclear electromagnetic pulse),
- přepětí vzniklá při výbojích statické elektřiny (ESD = electrostatic discharge).

Atmosférická přepětí
Jejich zdroji jsou především bouřky spojené s bleskovými výboji. Nejnebezpečnějším projevem je bleskový proud nebo jeho část vnikající do zařízení. Destruktivní účinek je dán vysokou energií uvolněnou v krátkém okamžiku – několika milisekundách. Méně nebezpečná energeticky, ohrožující však vysokým napětím (až stovky kilovoltů) jsou přepětí indukovaná při blízkých i vzdálenějších úderech blesku; je nutno počítat se vzdáleností až 2km, po vedeních se mohou ovšem šířit i více kilometrů.

Impulsy (vlny) bleskového proudu a atmosférického přepětí popisují tyto termíny:
- čelo vlny (vzrůstající část k vrcholu),
- vrchol vlny (maximální hodnota),
- týl vlny (klesající část od maxima).
Průběh vlny je charakterizován dobou čela (T1), vrcholovou hodnotou (Im, Um) a dobou půltýlu (T2). Protože je při měření i záznamu vlny přepětí obtížné stanovit začátek impulsu i vrchol, používá se při stanovení zkušebních impulsů vymezení v procentech. Při udávání tvaru a velikosti vlny se používá zlomek T1/T2 v μs a údaj Im nebo Um (obr. 1).

Podobné hodnoty platí i pro obdobná distribuční vedení nn. Obecně je výskyt přepětí vyšší v oblastech s vyšší bouřkovou činností určovanou keraunickou úrovní (počtem bouřkových dní) např. podle keraunické mapy a vyšší rezistivitou (tj. hroší vodivostí) půdy. Na území České a Slovenské republiky je bouřková činnost charakterizována průměrně 10 až 40 bouřkovými dny za rok (v závislosti na oblasti) a průměrným počtem úderů blesku 2 až 5 za rok na 1km2 povrchu.

Spínací přepětí
Naše sítě jsou „zapleveleny“ spínacími přepětími. Jestliže zapojíme do zásuvky jednoduchý čítač přepětí nastavený na úroveň 500 V, vidíme, jak překvapivě často se vyskytují v síti nn impulsy o vyšší vrcholové hodnotě. Tyto impulsy mohou být přenášeny přes kapacitu transformátorů z vyšších stupňů rozvodné sítě nebo vznikají v instalacích při zapínání a vypínání těžkých odporových nebo indukčních a kapacitních zátěží. Dosahují hodnot přesahujících i 10kV. Pouhé zapnutí zářivek může vyslat ničivé impulsy do sítě nn. Tato přepětí nesmí být vzhledem k vysoké četnosti v ochraně zanedbána.
Průběh může být ovšem i zcela jiný. Výskyt těchto přepětí není omezen jen na silové sítě; také spínání kontaktů relé nebo polovodičů může působit vážné problémy.


obrázek 2.

Pronikání přepětí do zařízení
Z obr. 2 je nám jasné, jak je elektronické zařízení ze všech stran ohroženo vlivy vnějšího elektromagnetického prostředí. Vidíme na první pohled, že přepětí proniká z vlastního zdroje (bleskový výboj, nukleární výbuch, elektrostatický výboj, jiskry při spínání) galvanickou, kapacitní, indukční vazbou do zařízení. Do elektronických obvodů nebo na svorky zařízení pak přichází těmito cestami:
- vyzařováním elektromagnetického pole,
- z napájecí sítě nn,
- ze sdělovacích vedení,
- z nesprávně zřízeného systému uzemnění.
Poslední bod možná působí absurdně, ale přece: jakýkoli úbytek napětí na uzemňovacím svodu, tj. spoje mezi zařízením a ekvipotenciální přípojnicí (uzemňovací sběrnicí, ochranným pospojováním), se přenáší do dalších částí elektrické instalace, kde se může projevit destruktivním účinkem vůči citlivým elektronickým součástkám. Ještě horší je případ, kdy jsou části instalace uzemněny na oddělená uzemnění (zemniče).

Pod pojmem ochrana před přepětím rozumíme souhrn opatření, která mají zabránit rušivým nebo ničivým účinkům přepětí na elektrická zařízení. Může jít o:
- zabránění přímého úderu blesku do budovy nebo prostranství,
- ochranné pospojování, systém uzemnění, potenciálové vyrovnání,
- stínění budov, prostorů místností, vedení.
V podstatě lze tato opatření rozdělit do dvou skupin:
- opatření ke snížení možnosti vzniku přepětí,
- opatření k omezení již vzniklých přepětí pod přijatelnou mez.
Pod pojmem přepěťové ochrany rozumíme v dalším textu zařízení ochrany před přepětími (jakými jsou např. svodiče přepětí); termín ochrana před přepětím je tedy širší, neboť zahrnuje jak metody a opatření, tak prostředky ochrany.

Ochrana před bleskem a přepětím
Přepětí vyvolané bleskem je energeticky nejobsažnější a má nejdestruktivnější účinky. Proto je koncepce ochrany před přepětím v budovách stavěna především na ochraně před atmosférickým přepětím včetně jeho nejtvrdšího projevu – části bleskového proudu pronikajícího do elektrické instalace.

Závažnost souvislostí mezi ochranou před bleskem a přepětím potvrdila i Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC). V roce 1980 rozhodla na svém generálním zasedání, že se bude v rámci nově založeného technického výboru TC 81 „Ochrana objektů před bleskem“ zabývat vypracováním mezinárodních předpisů pro ochranu před bleskem a přepětím. Ve zdůvodňovací zprávě bylo mimo jiné uvedeno, že národní předpisy si často protiřečí a že často není zohledněn nárůst poruch elektronických zařízení způsobených přepětím. V technickém výboru TC 81 byly pak vypracovány dvě důležité normy, IEC 61024-1 a IEC 61312-1. Obě normy jsou přejímány i do systémů evropských norem (EN).

Rozlišuje se mezi:
- vnější ochranou před bleskem (hromosvodní ochranou budov),
- vnitřní ochranou před bleskem (stínění a vyrovnání potenciálů uvnitř budov) a je požadováno zřízení vždy obou částí ochrany.

Považovat vnější ochranu za postačující pro ochranu citlivé elektroniky je zcela naivní. Na druhé straně však vnější ochrana může nemalou měrou přispět k omezení možnosti vzniku přepětí v elektrických instalacích v budově. Využitím všech kovových stavebních konstrukcí (kovové střechy, fasády, podpůrné sloupy, armování) – jako jímačů, svodů i uzemnění – lze vytvořit účinně stínící „Faradayovu klec“, která sníží intenzitu impulsu elektromagnetického pole (LEMP) uvnitř budovy i stokrát, a to jak při přímém úderu blesku do budovy, tak při úderech do blízkého okolí. Rozdělení bleskového proudu do více cest při přímém úderu blesku do budovy snižuje možnost přeskoků mezi vnějšími a vnitřními kovovými konstrukcemi a též vznik přepětí indukovaných změnou elektromagnetického pole v souběžných vodičích vnitřního rozvodu elektrických vedení. V tomto světle se jeví „aktivní“ hromosvody s jedním jímačem a svodem více než problematické.

Hlavní zásady ochrany před přepětím

1. Bereme v úvahu všechny možné zdroje přepětí. Přitom přihlížíme k závažnosti jejich vlivu. Většinou vychází koncepce z požadavků ochrany před bleskem a atmosférickým přepětím. U zařízení napájených ze sítě nn musíme zajistit ochranu před spínacími přepětími.

2. Využijeme všechny možnosti omezení vzniku přepětí. Ochrana před přepětím se neomezuje jen na zapojení svodičů přepětí na „živé“ vodiče. Zřizujeme kvalitní vnější ochranu před bleskem vytvořením Faradayovy klece. Kromě tohoto odstínění vnitřních prostor budovy počítáme i se stíněním jednotlivých místností a vedení.

3. Omezení vniku bleskových proudů do budovy. Bleskové proudy se mohou dostat do budovy z hromosvodní soustavy a ze všech nadzemních i podzemních kovových konstrukcí zavedených do budovy: vodovodních i plynovodních potrubí, technologických lávek, elektrických vedení atd. Připojením všech těchto konstrukcí na ekvipotenciální (okružní) přípojnici co nejblíže vstupu do budovy dosáhneme tohoto, že bleskové proudy „obcházejí“ budovu. „Živé“ vodiče zapojujeme do tohoto „vyrovnání potenciálů v ochraně před bleskem“ pomocí svodičů bleskového proudu.

4. Vyrovnání potenciálů uvnitř budovy. Cílem ochrany je vyrovnat potenciálové rozdíly v jednotlivých částech instalace i na vstupech do chráněných zařízení. Kromě hlavního vyrovnání potenciálů na vstupech vedení do budovy se využívají další možnosti uvnitř budovy (podružné rozvaděče, zásuvkové okruhy, vstupy do zařízení) k místnímu vyrovnání potenciálů, přičemž „živé“ vodiče zapojujeme přes svodiče přepětí.

5. Bereme v úvahu všechny cesty pronikání přepětí do zařízení. Za nejnebezpečnější lze považovat průnik kovovými vedeními překračujícími hranice budovy (galvanickou vazbou) do vnitřní instalace. Nebezpečná jsou ovšem také dlouhá vedení uvnitř budovy a instalační smyčky v rozvodech. I když ochrana před přepětím z vedení silového rozvodu bývá často nejdůležitější, není to pravidlo: nesmíme zapomenout nikdy na sdělovací vedení v nejširším slova smyslu: telekomunikační, datová i anténní vedení, vedení měření a regulace (MaR) a další.

6. Ochrana před přepětím nesmí nepříznivě ovlivnit provoz chráněného zařízení. Nesmí způsobovat zbytečné výpadky provozu ani ochran, nesmí ovlivňovat přenos signálu. Ideál je dosažení nepřerušeného provozu i v případě přímého úderu blesku do budovy nebo vedení.

7. Hospodárnost přepěťových ochran. Rozsah ochranných opatření musí respektovat hledisko hospodárnosti. K nejobtížnějším problémům ochrany patří výběr míst zapojení a typů přepěťových ochran s ohledem na omezené finanční prostředky.

Ochrana před bleskem a přepětím v legislativních předpisech
Přijetím zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády o elektromagnetické kompatibilitě č. 169/1997 Sb. se přesunul problém odolnosti elektronických systémů z roviny pouze technické i do roviny legislativní. Každý výrobce, resp. dovozce musí zajistit ze zákona dostatečnou odolnost dodávaného výrobku (např. řídicího systému) a jeho funkčnost i za přítomnosti rušivých signálů. Meze odolnosti i meze rušení, stejně jako způsoby měření, jsou popsány v harmonizovaných normách, jejichž seznam je přílohou nařízení vlády č. 169/1997 Sb. Správné nasazení svodičů přepětí a odrušovacích filtrů vyžaduje nejenom určité znalosti, ale i zkušenosti. Zanedbání této problematiky pak znamená nejenom riziko náhlého kolapsu systému, případně i jeho zničení, ale v případě větších škod i možnost soudního postihu pro dodavatele výrobku, který nezajistil shodu s normami dle nařízení vlády č. 169/1997 Sb. a zákona č. 22/1997 Sb., resp. pro dodavatele napájecích a datových (MaR, LAN apod.) rozvodů, který je neošetřil podle platných norem. Přístroje (včetně instalací) musí být dle nařízení provedeny tak, aby pokud jsou řádně udržovány a využívány k účelům pro které jsou určeny, měly odpovídající odolnost vůči elektromagnetickému rušení, která jim umožňuje provoz v souladu se zamýšleným účelem. Dodavatel musí zajistit, aby instalace byla ve shodě s těmito požadavky, a přijímá odpovědnost za shodu instalace s aplikovatelnými požadavky nařízení vlády při jejím uvedení do provozu.
Dodavatel řídicího systému, např. MaR, EZS, EPS, počítačové sítě, je ve smyslu zákona a nařízení vlády výrobcem nového systému a je odpovědný za jeho konstrukci, technické řešení, montáž a stavbu i za jeho funkčnost v prostředí, ve kterém je realizován.

Pokud jde o elektromagnetickou kompatibilitu (EMC) elektrických instalací a zařízení, je nutné respektovat skutečnost, že se požaduje:
- dosažení EMC jednotlivých přístrojů
- dosažení EMC celého systému instalovaných přístrojů.

V prvém případě používáme tzv. integrované ochrany v obvodech přístrojů, které zajišťují jakousi základní odolnost proti definovaným rušivým vlivům, mezi nimi i přepětím (podle IEC, ČSN EN 61000). Ochrany instalované vně přístrojů pak zajišťují odolnost systémů proti energeticky a napěťově podstatně vyšším rušivým vlivům a musí být dimenzované jak s ohledem na odolnost přístrojů, tak na rušivé prostředí v konkrétním případě instalace. Dodavatel musí zvážit rizika rušivých vlivů (přímý i nepřímý úder blesku, indukovaná a spínací přepětí) a realizovat opatření, která tato rizika anulují nebo alespoň omezí na minimální nebezpečí, které lze považovat za přijatelné při užívání výrobku vzhledem k odpovídající vysoké úrovni ochrany oprávněného zájmu.
Nezapomínáme nikdy, že bleskové výboje jsou přírodním zdrojem rušivých vlivů a že ochrana před nimi je také součástí problematiky elektromagnetické kompatibility.
Obdobně je tomu i u přepětí vyvolaného umělými zdroji. Samozřejmě že největší odpovědnost za správnost technického řešení nesou projektanti.

Požadavky na zapojení přepěťových ochran v elektrických obvodech

Požadavky ochrany před nebezpečným dotykem jsou zásadně nadřazené požadavkům ochrany před přepětím.
Systém ochrany před nebezpečným dotykem nesmí být narušen ani v případě činnosti nebo selhání (poruchy) přepěťových ochran. Tyto požadavky se týkají především silového rozvodu.

Přepěťové ochrany mají co nejméně ovlivnit nepřetržitost a kvalitu provozu chráněných elektrických zařízení.
Pro nepřetržitost provozu je nutno ochrany správně dimenzovat s ohledem na možnou energii přepětí v daném místě nasazení a řešit jejich připojení v vztahu k jisticím prvkům; týká se to hlavně sítí nn. U ochran připojovaných ke sdělovacím rozvodům jde pak především o parametry přenosu v signálních okruzích.

Přepěťové ochrany musí spolehlivě chránit vedení i připojená zařízení.
Zbytkové napětí na ochranách i jimi propuštěná energie musejí být v souladu s elektrickou pevností instalací i s odolností chráněného zařízení. Tento problém lze zahrnout do širšího problému koordinace.

Přepěťové ochrany musí být dimenzovány na očekávanou energii přepětí v místě jejich připojení k rozvodu a musí být v průběhu vedení koordinovány vzájemně, s chráněnou instalací i koncovým zařízením tak, aby zajišťovaly vlastní bezporuchový provoz i bezporuchový provoz chráněných vedení a koncových zařízení. Problém se týká jak silových, tak sdělovacích rozvodů.
Porovnáme-li hodnoty možného přepětí vnikajícího do instalace a odolnost koncového elektronického zařízení, vidíme ohromný rozdíl (zejména v případě části bleskového proudu vnikajícího do rozvodů) mezi energetickou úrovní (danou proudem, napětím a tvarem impulsu) přepětí vnikajícího do instalace a odolností elektrického zařízení připojovaného k instalaci. Z toho vyplývá závěr, že až na výjimečné případy nelze spoléhat na ochranu integrovanou v obvodech zařízení a že je nutno zřídit i ochrany v rozvodech. Lze dosáhnout ochranu jejím zapojením v jediném místě instalace? Stávajícími zařízeními přepěťové ochrany jen někdy, avšak určitě ne při možnosti vniknutí části bleskového proudu do elektrické instalace. Ochrany tedy většinou zřizujeme ve více místech. Nemáme přitom ovšem zájem, aby ochrany byly na jedno použití – nepřejeme si jejich zničení nebo vyřazení při každém zablýsknutí.

Výchozími podklady při řešení koordinace jsou:
- třídy ochrany před bleskem – stanovují kvalitu řešení
- zóny bleskové ochrany – stanovují rozmístění ochran (zpravidla na rozhraní zón)
- výdržné impulsní napětí instalace
- třídy požadavků na svodiče (v sítích nn)
- koordinační kódy (ve sdělovacích rozvodech)
- odolnost koncového zařízení
- znalost parametrů ochran.
Stanovení výše uvedených výchozích údajů je součástí řešení systému přepěťových ochran.

Měřítka kvality přepěťových ochran

České normy jsou neobyčejně skoupé v případě požadavků na přepěťové ochrany. Podívejme se na (jediný) speciální paragraf v ČSN 33 2000-1 týkající se přepěťových ochran:
131.6.2 Osoby, hospodářská zvířata i majetek musí být chráněny před poškozením v důsledku nadměrného napětí, které může vzniknout z jiných příčin (např. atmosférickými jevy, spínacími přepětími, statickou elektřinou).
Z této normy vyplývá plná odpovědnost projektanta a zřizovatele za správný a spolehlivý provoz elektrického zařízení, včetně jeho ochrany před přepětím. V této normě nejsou uvedeny požadavky na rozsah a kvalitu zřízené ochrany před přepětím, zde je nutno většinou se opřít o mezinárodní normy, mnohé ovšem obsahují i české normy a předpisy. Nesmíme totiž zapomenout, že povinností projektanta a montážní firmy je navrhnout a realizovat řešení v souladu se současným stavem techniky. Jistěže není na místě postoj typu: „Musím tam nějakou ochranu dát, abych splnil normu“ (pokud možno co nejlevnější, aby řešení investor schválil). Takovéto řešení má jeden háček: blesk totiž nezná české normy a odmítá se chovat podle jejich nařízení. Odpovědný projektant a instalatér hledá technicky i ekonomicky správné řešení, poněvadž dobře ví, že na tom může záviset jeho reputace u zákazníků.
Každý, kdo si chce zřídit ochranu před přepětím, ať už počítačů nebo datových sítí, řízení provozu, regulační, řídící, mařicí techniky nebo spotřební elektroniky, stojí před mnoha problémy najednou; seznámit se alespoň zhruba s hlavními zásadami ochrany před přepětím a užitím výrobků, orientovat se v rozsáhlé nabídce a zvažovat ceny. Pro budoucího investora nebo uživatele zařízení by ovšem nikdy neměla zůstat stranou otázka kvality zařízení, které hodlá použít, poněvadž na ní závisí často bezproblémovost údržby ochranného i chráněného zařízení. Posouzení jakosti může být pro neodborníka v oboru ochran před přepětím obtížné. Tento článek upozorňuje na nejdůležitější úskalí tohoto problému. Každý výrobce se totiž snaží o propagaci svých zařízení udáváním co nejlepších parametrů – často si vybírá způsob jejich prezentace tak, aby učinily na zákazníky co největší dojem, hlavně na ty nezasvěcené.


Pokračování ...


 
 

 

Diskutující k tomuto článku

  ... a další (počet diskutujících: 5)
TEXT Z OBLASTÍ


FIREMNÍ TIPY
V přednášce na konferenci SOLID Team se Miroslav Záloha ze SUIP zmínil také o nutnosti a významu technické dokumentace při revizích. Přestože jsou běžné argumenty o ztrátě nebo zastarání dokumentace, zdůraznil, že legislativa, vládní nařízení a provozní bezpečnostní předpisy, jasně stanovují povinnost udržování a aktualizace technické dokumentace. Připomněl význam dokumentace pro správné provedení revize. Hlavním bodem bylo, že revizní technik musí nejen ... Více sledujte zde!
Digitalizace nás kromě jiných služeb zasypává také daty. Máme tolik dat, že se v nich často nemůžeme vyznat. O tom, co nám dnes poskytuje digitalizovaná knihovna, hovořím s Petrem Žabičkou z Moravské zemské knihovny. Žijeme v době, kdy nové publikace nevznikají, nejsou žádní autoři odborných článků. Jsme zasypávání krátkými reklamními úryvky a zdroje ke studiu nám zůstávají skryty pod tlustou vrstvou marketingových cílů. Co s tím?
Jaké problémy mohou nastat při tvorbě projektových dokumentací hromosvodu pro rodinné domy? Je časté, že nízká kvalita dokumentace komplikuje práci realizovních firem? Co obvykle chybí v těchto nedostatečných projektech? Jak důležitá je analýza rizik v projektování hromosvodů? Co všechno by měla obsahovat kvalitní technická zpráva? Je pravda, že někteří lidé nevědí, jak by měla správná dokumentace vypadat, a jsou spokojení jen s několika listy papíru? Jaký rozdíl je mezi zkušenými projektanty a těmi, kteří "podvádějí" v projektování? Co všechno zahrnuje dobře vypracovaný projekt hromosvodu a uzemnění?
Pohyblivá napájecí jednotka HoverCube VH od OBO. V dílenských prostorách tam, kde se na pracovní ploše objevují různá zařízení, různých rozměrů, se pevně instalovanými zásuvkami prakticky, jejich počtem a blízkostí nikdy nezavděčíme. Jinak je tomu u pohyblivých přívodních boxů. Ty se přiblíží na potřebnou vzdálenost a stejně tak rychle uklidí do bezpečné vzdálenosti. A parametry? Krytí IP20, rozměry ...
DALŠÍ FIREMNÍ ODKAZY
... české zastoupení firmy DEHN + SÖHNE každé dva roky vždy k příležitosti veletrhu Amper vydává zkrácený český katalog svých výrobků. Opravdovou lahůdkou je druhá kapitola tentokrát žlutá, tedy Yelow/Line ...
V současné době platí povinnost nechat certifikovat každý rozvaděč, ať už se jedná o malou rozvodnici s jedním modulem nebo velký průmyslový rozvaděč. Neustálým bodem diskuzí mezi odbornou veřejností je pak spor o této povinnosti u malých domovních rozvaděčů, které se prakticky skládají z již certifikovaných komponentů. Přeptali jsme se tedy přímo konkrétních řemeslníků, jaký je jejich názor ...
Řešíte, jakou ochranu před bleskem zvolit? Co vám říká pojem oddálený hromosvod? Jak konstruovat tuto ochranu v různých podmínkách radí společnost Dehn. Nechybí výtažky z norem, tabulky a konkrétní postupy. Více zde ...
Víte, co se skrývá pod označením PZS? My už ano. Pokud se zajímáte o oblast bezpečnosti a střežení objektů, nebo si jen chcete zajistit svůj pozemek, máme tu pro vás článek o zajímavém zabezpečovacím systému KeyGUARD společnosti DIAMONDS TECHNOLOGY ...
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
Autor článku
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933