Neustále se setkáváme s názory, že nejjednodušší a nejméně komplikované by pro všechny bylo zařadit objekty podle typu budovy do třídy LPS a zbytečně se tak nezatěžovat výpočtem rizika, který je složitý a proto těžce pochopitelný pro jednoduché lidi. Proto by bylo vhodné vypracovat pro každý takto určený druh objektu i typový projekt včetně určení jeho obvyklé ceny, aby si projektanti a realizační firmy nemuseli lámat hlavu a mohli pracovat dle mustru a zákazníci měli představu o potřebných nákladech na optimální zabezpečení proti blesku a přepětí.

To je úplně stejné, jako bychom chtěli všechny lidi oblékat pouze podle jejich tělesné výšky bez respektu k jejich typu postavy a jimi prováděné činnosti. Stejně, jako jsou stejně vysocí lidé různých postav (hubení, tlustí, atleti, a i ti se navíc liší navzájem s různým poměrem délky nohou k trupu, atd.) tak i domy se stejnou zastavěnou plochou a počtem podlaží mohou mít různé tvary střech, lišit se ve vnitřním uspořádání, vybavení a ve spoustě zdánlivých detailů, které však mají podstatný vliv na uspořádání hromosvodu a požadavky na LPMS (LEMP protection measures system).

Stále se bohužel zapomíná na velmi podstatný vliv okolního terénu na vyšetření ochranného prostoru hromosvodu, zřejmě pozůstatek jednotného ochranného úhlu 112°, který se stejně moc nedodržoval. Pouze nepatrná část budov má okolo sebe do vzdálenosti cca 50m vodorovnou rovinu, takže ani úhly, pouze podle výšky špice jímače nad terénem a třídy LPS, nemusí odpovídat skutečným požadavkům na bezpečnost. Stejně tak jako nepoběží nikdo maraton v polobotkách a smokingu, nebo na ples nepůjde v montérkách a holinkách, tak není možné pro i jinak úplně stejný dům uplatnit jednotné řešení bez ohledu, je-li umístěn v údolí, na kopci, na rovině nebo ve svahu.

Proto je nutné každý objekt posuzovat individuálně nejen podle jeho provedení a vybavení, ale i vzhledem k jeho blízkému okolí. K tomu právě slouží výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2, vyšetření ochranného prostoru jímací soustavy nejlépe metodou valivé koule a výpočet dostatečné vzdálenosti dle konkrétního uspořádání hromosvodu. Tak podchytíme co nejpřesněji reálné rozdělení bleskového proudu do jednotlivých svodů na objektu.

Do typových projektů, jakési rozhodovací tabulky, by bylo možné zařadit jednotlivé objekty pouze v tom případě, že by pro každý typ budovy byly maximálně 2 až 3 varianty přesného provedení a využití, budovy by se stavěli výhradně na vodorovné rovině ve vzájemné vzdálenosti alespoň 50m a to pouze v lokalitách s jedinou statistickou hodnotou úderů blesků na km². Pokud si takovouto unifikaci budov tito propagátoři zjednodušení zařídí, nebude již nic bránit tomu, aby se vytvořila jednoduchá přehledná tabulka přesných a optimálních typových projektů včetně jejich optimálních cen.

DEHNsupport profi nástroj pro návrh ochrany před bleskem

Milanův software zdarma

Článek je ukázkou ze sborníku L.P.Elektro č. 49