Díky novým metodám se vědcům podařilo objevit souvislost mezi teplotou a velikostí bouřkových mraků. Zjistili, že teplo jim slouží jako jistý druh paliva. „Jak se planeta otepluje, bude zde více tohoto paliva, takže bouře zahrnující blesky budou mít více energie,“ uvádí profesor David Romps z Kalifornské univerzity.

Podle zdrojů ČHMI Praha byly na území ČR zaznamenány blesky o vrcholové hodnotě proudu nad 350kA.

Ze statické ročenky HZS 2013 (tabulka) je zřejmé, že mnohem větší škody způsobené bleskem (cca v hodnotě 43.300.000 korun) byly na objektech, na kterých nebyl instalován hromosvod (obrázek 1). Celkové škody od blesku, po jehož úderu hořely objekty nebo technologie, dosáhly  72.561.000 korun. Statistická ročenka HZS za rok 2014 bude k dispozici v květnu 2015.

 
Škody na fotovoltaických elektrárnách
Také v roce 2014 došlo ke značným škodám na elektrických a elektronických zařízeních fotovoltaických elektráren (dále jen FVE). Je to dáno především jejich nedostatečnou ochranou před bleskem a přepětím. Výstavba FVE na volných plochách probíhala převážně do konce roku 2010. Některé z nich byly dokonce stavěny i za umělého osvětlení, čemuž odpovídala kvalita i úroveň materiálu a montáže. Nejčastější příčiny škod jsou tyto:

• chybějící jímací soustava – po úderu blesku o nižších hodnotách bleskového proudu dochází k poškození a následně ke vzniku požáru elektroniky panelů (obrázky 2 a 3).

 

 

• chybějící přepěťové ochrany (dále jen SPD) – po průchodu přepětí je ve většině případů poškozena elektronika měničů.

• instalace přepěťových ochran na bázi varistorů - po úderu mohou být poškozeny nejen SPD, ale také elektronické prvky FVE.

Někteří majitelé, či provozovatelé FVE neřeší uvedené problémy a při vzniku mimořádné události se spoléhají na plnění pojišťoven. Poté mohou být překvapeni výši plnění, protože nesplnili příslušná smluvní ujednání. Mnozí z nich si neuvědomují, že důkazní břemeno je na jejich straně, a tudíž by měli při likvidaci škody úzce spolupracovat s příslušným znalcem.

Mimořádná událost na bioplynové stanici
Po přímém úderu blesku do komína generátoru vznikl požár a následně byla poškozena technologie bioplynové stanice (obrázek 4).

 
Bleskový proud byl sveden z komínů generátoru do zemnící soustavy. Přitom nastal přeskok části bleskového proudu na kabeláž, která křížila uzemňovací přívod. Ta začala hořet také proto, že hlavní ekvipotencionální sběrnice (MEB) nebyla spojena s uzemňovací soustavou. Přestože byl v hlavním rozváděči instalován svodič SPD typu 1+2 na bázi varistoru, byly poškozeny elektronické systémy uvnitř bioplynové stanice (obrázek 5). Výsledkem této mimořádné události byly finanční ztráty ve výši jednoho miliónu korun a to na majetku stanice, ale také z důvodu výpadku technologie.


Konstatování stavu věci:

• hromosvod – vše bylo spojeno se vším; fermentory ani dofermentory neměly žádnou jímací soustavu.

• vnitřní ochrana před bleskem – byly instalovány svodiče na bázi varistorů SPD typu 1, 2 a 3.

Po úderu blesku do anténního stožáru hořel rodinný dům
V celé České republice převládají instalace hromosvodů nejen na rodinných domcích, ale také na obytných domech, kdy jsou anténní stožáry vodivě spojeny s hromosvodem. Důkazem nevhodnosti této instalace je případ z roku 2014. Po přímém úderu blesku do antény se na Liberecku vznítil dřevěný krov a následně celé podkroví rodinného domu. Část střechy bylo nutné rozebrat a dohasit skrytá ohniska, která hasiči vyhledávali termokamerou.

Škoda byla vyšetřovatelem odhadnuta na 200.000 korun, přičemž se včasným zásahem hasičů,  podařilo uchránit majetek v hodnotě 2.500.000 korun.

 
Blesk uhodil do vedení vn a zabil dva koně
Farmářka ze Šumperska zažalovala společnost ČEZ Distribuce kvůli odpovědnosti za smrt dvou koní. Důvodem smrtelného zranění koní bylo krokové napětí, které se šířilo od stožáru  elektrického vedení (v majetku ČEZu) vzdáleného zhruba 70m. Soudy daly žalobkyni za pravdu, přestože se ČEZ bránil, že šlo o neodvratitelnou událost, na jejímž počátku byl blesk.

"ČEZ nedostál své povinnosti předcházet vzniku škod," shrnula u krajského soudu advokátka Věnceslava Holubová, která farmářku zastupovala. Blesk uhodil do vedení vysokého napětí, které podle znalců (a následně i názoru Okresního soudu v Šumperku a odvolacího Krajského soudu v Ostravě) nebylo správně uzemněno.

ČEZ tak musel farmářce zaplatit 137.915 korun a dalších zhruba 100.000 korun na náhradách nákladů řízení.

Kdyby se na místě koní nacházel člověk, byly by s největší pravděpodobností zasaženy jen jeho dolní končetiny, které by byly ochromeny. Proud na rozdíl od zvířat neprochází srdcem člověka (obrázek 7).

  

Shrnutí
Technici, kteří jsou odpovědni za úroveň ochrany před bleskem a přepětím, by měli předcházet mimořádným událostem. Nemají-li ovšem v daném oboru potřebné znalosti, měli by zvážit své další působení v něm. Jejich činnost může být nebezpečná nejen pro ně samotné, ale především pro jejich zákazníky.

Na území České republice mají odborné firmy povinnost při projektování, montáži a revizní činností dodržovat:

• platnou legislativu ČR,

• platné české technické normy,

• montážní návody výrobců dodaných komponent.

„Blesk nezná normy ani výrobce, ale normy a výrobci musí respektovat blesk jako extrémní přírodní děj“. 
 
V posledních létech se v České republice stále častěji projevují extrémní účinky bleskových proudů, a to až nad hodnotu 350kA.

Literatura

• Statistická ročenka 2013 ČR, MV-GŘ HZS, Praha 2013
• ČSN EN 62305 – 1 ed.2, 2011-09: Ochrana před bleskem – část 1: Obecné principy
• ČSN EN 62305 – 2, ed.2, 2013-02: Ochrana před bleskem – část 2: Řízení rizika
• ČSN EN 62305 – 3, ed.2, 2012-01: Ochrana před bleskem – část 3: Hmotné škody na stavbách a ohrožení života
• ČSN EN 62305 – 4, ed.2, 2011-09: Ochrana před bleskem – část 4: Elektrické a elektronické systémy ve stavbách
• Kutáč, J., Meravý, J.: Ochrana před bleskem a přepětím z pohledu soudních znalců, SPBI Ostrava 2010.