Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Svůj pohled na sousední megaveletrh Light+Building ve Frankfurtu popisuje český elektrikář. Nezůstává pouze u jednoho selfie o své přítomnosti v Německu a prozrazuje proč se vydal tak daleko. Čím ho to obohatilo? Jak se dívá na budoucnost veletržních ...

DEHN: Hromosvod na kovové střešní krytině


Document Actions
DEHN: Hromosvod na kovové střešní krytině
Jaké platí normy a zásady pro hromosvody na kovové střešní krytině? Za jakých předpokladů může být střešní krytina využita jako náhodný jímač? A jak se liší instalace hromosvodu na kovových střechách od instalace u střech sestavovaných z relativně malých stavebních dílců? Odpovědi na otázky a další informace k tématu instalace hromosvodů na kovových střechách se dozvíte v tomto článku.
Autorský článek, ze dne: 15.12.2014


Platná legislativa ČR v ochraně před bleskem
Od roku 1998 do roku 2009 platila na území ČR vyhláška č. 137/2009 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu [1]. V § 47 - Ochrana před bleskem byly definovány stavby a zařízení, pro které/á se musí zřídit tato ochrana.
 
Od roku 2009 je v platnosti vyhláška č. 268/2009 Sb. „o technických požadavcích na stavby“ [2], podle které musí být, viz § 36 provedena analýza rizika škod dle normových hodnot pro tyto stavby:

  • a) ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat,
  • b) poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách, zejména v elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží,
  • c) výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin a plynů,
  • d) škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, budově, která je kulturní památkou,
  • e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny,
  • f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže.“

Normovou hodnotou dle § 3 písmena k) této vyhlášky [2] se rozumí:
„Konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.

Podle stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj, průmyslu a ÚNMZ pro účely této vyhlášky je to soubor norem ČSN EN 62305-1 až 4 ed.2 [3 až 6]. 

Pro účely posuzování komponentů pro hromosvod se nepoužije zákon č. 22/97 Sb. [7]. Po dokončení montáže komponentů se hromosvod stává vyhrazeným technickým zařízením podle vyhlášky č. 73/2010 Sb. [8].

ČSN 33 1500 [9] stanoví postup dle platných ČSN a předpisů (odkaz na ČSN EN 62305-1 až 4 ed.2 [3 až 6], viz ČSN 33 1500 [9], změna Z4:2007). Dle článku 6.1.2 v závěru zprávy o revizi musí být uvedeno, zda její provedení odpovídá normě platné v době jejího zřízení a zda její součásti jsou v dobrém funkčním stavu.

Pokud byly při revizi zjištěny závady, musí být v revizní zprávě uvedeno, s jakým ustanovením normy nebo jiného předpisu jsou v rozporu, popř. jaké je v důsledku závady riziko ohrožení bezpečnosti.

Platné normy v ochraně před bleskem
Projektant hromosvodu by měl nejprve spočítat podle normy ČSN EN 62305-2 ed.2 [4] míru rizika pro daný objekt. Tento výpočet určí, zda je nutno instalovat hromosvod nebo ne. Když ano, tak v jaké kvalitě – třídě LPS (LPS I – nejvyšší třída, LPS IV – nejnižší třída).

Vlastní provedení hromosvodu se řídí metodami:
  • Valící se koule (nejuniverzálnější metoda);
  • Ochranný úhel (zjednodušená metoda);
  • Mřížová soustava (na ploché střechy).
   
Při návrhu a instalaci hromosvodu na kovové střechy, případně využití střešní krytiny jako náhodného jímače či svodu, je třeba posoudit více faktorů.

Může být střešní krytina využita jako náhodný jímač?
V normě ČSN EN 62305-3 ed.2 [5] (dále se bude vycházet pouze z této normy) je v příslušné tabulce uvedeno, jaké parametry musí splňovat plech, aby byl použitelný jako náhodný jímač. Dále je třeba posoudit, na jakém podkladu bude střešní krytina položena (hořlavém – nehořlavém). Co se nesmí opomenout, je zachování celistvosti hromosvodu, tzn. zajištění správných spojů kovových dílců střechy schopných přenést velké bleskové proudy. Ale postupně, krok za krokem:
  • Prvním předpokladem je tloušťka materiálu, viz Tabulka.
Tabulka - ČSN EN 62305-3 ed.2 [5],
Minimální tloušťka kovových oplechování nebo kovových potrubí jímacích soustav

 
Ve sloupečku označeném Tloušťka b jsou uvedeny minimální tloušťky materiálů. Hodnoty uvedené v tomto sloupečku však umožní využít kovových krytin jako náhodných jímačů pouze za předpokladu, že nejsou uloženy na hořlavých podkladech. V případě úderu blesku do krytiny těchto tlouštěk dojde v místě vniknutí blesku k vypálení relativně velkého otvoru (jednotky až desítky mm). Materiál se roztaví. Je nad vší pochybnost, že teplota roztaveného kovu mnohonásobně překračuje zápalnou teplotu sebelépe „protipožárně“ ošetřeného dřeva či stavebních desek na bázi dřeva. O tom, zda roztavená kulička kovu zapálí či nezapálí dřevo, nemá smysl diskutovat (čili využití kovových střech položených na hořlavých materiálech vylučuje jejich použití jako náhodných jímačů, ale i svodů). V případě tohoto řešení, se musí zvýšit tloušťka materiálu na hodnoty uvedené ve sloupečku Tloušťka a. To je naprosto nereálné a nemá smysl pokračovat v této variantě.

  • Dalším předpokladem jsou spoje jednotlivých dílců kovových krytin.
U dlouhých pasů lze považovat za kvalitní spoj falcování v celé délce. V případě obyčejného přeložení plechů přes sebe a připevnění pomocí kotvících vrutů není spoj zajištěn. Ještě jednou je nutno připomenout, že takový spoj musí být schopen přenést bleskový proud o hodnotě několika desítek či stovek tisíc ampér (obrázek 1). Zároveň je potřeba zajistit správné spojení plechů nahoře i dole, v místě napojení svodů. Určitě nebude naším cílem sesvorkovat poměrně masivními spojkami celou střechu. V konečném důsledku to bude asi i neproveditelné.

Obr. 1 Jiskření bleskového proudu – na kovové střeše,
která je složena s jednotlivých kovových tašek  
   

Jiskření a oblouky mezi jednotlivými                       Připojení zkušebního vzorku         
kovovými taškami                                                      ke zkušebnímu zařízení
Zatížení impulzním proudem 10,6kA


Jedna drobná poznámka uvedená v normě – veškerá výše popsaná opatření lze provádět pouze v případě, že plech není opatřen izolační hmotou. Čili jakékoliv povrchové úpravy plechů vylučují možnost použití této krytiny jako náhodného hromosvodu.

Již ve fázi projektování je možno narazit na tolik problémů, že je lepší se jim vyhnout.

Řešením je instalace normálního hromosvodu za využití jímačů, vodičů, podpěr a svorek. Koneckonců střecha je střecha – její využití je jasné, a hromosvod je hromosvod. Není dobré pokoušet se tyto dvě funkce slučovat.

Instalace hromosvodu (dle technické terminologie LPS – lightning protection system) na kovových střechách
Taková instalace vyžaduje odlišný přístup, než u střech sestavovaných z relativně malých stavebních dílců (betonové a pálené tašky, asfaltové šindele,…). Předpokladem úspěšné instalace bude zejména zajištění vodotěsnosti a dostatečné mechanické odolnosti (zejména sjíždějící sníh, v případě jímacích tyčí silný vítr). Pro jímací tyče až do výšky 1m lze použít podpěry s širokou základnou tvořenou nerezovým páskem s kotvami a upínacím mechanizmem. Je to odolné a časově stálé provedení (obrázek 2).

Obrázek 2


Zde je účelné upozornit na vhodnost použití materiálů. Jakýkoliv sortiment na bázi železa opatřeného vrstvou zinku (ať galvanicky či žárově nanesenou) představuje v prvopočátku jistou finanční úsporu oproti součástkám nepodléhajícím korozi. Ano, je to koroze, která se nám v budoucnu nemusí vyplatit a naopak může v extrémních případech skrývat dokonce finanční ztráty. Hromosvod, stejně jako celý dům, nestavíme s výhledem několika let. U kvalitních staveb budeme očekávat životnost 30 – 50 let bez provádění velkých stavebních úprav. Ovšem jakákoliv kovová součást opatřená vrstvou zinku bude dávno za časovým horizontem své protikorozní odolnosti. A nastane čas oprav. Někdy menších, někdy rozsáhlých, spojených s výměnou celého hromosvodu. Poškození střechy včetně porušení vodotěsnosti je nasnadě.

Obrázek 3


Pro vedení uložená v hřebenech sedlových střech se nabízí opět podpěra v celonerezovém provedení (obrázek 3). Obě zmíněné podpěry lze na střešní krytinu instalovat bez použití jiných kotvících prvků. U podpěr do plochy střechy však musí využít kotvících vrutů. Ve spojení podpěry s těsnicím kroužkem je však vodotěsnost zajištěna (obrázky 4 a 5).

Obrázek 4                                      Obrázek 5

  

Unikátní podpěra (obrázek 6) se osazuje na samolepící plošku, která je součástí podpěry. Míra přídržností spoje je značná. Pro bezpečné spojení je použita značková lepící hmota 3M. Podpěru je možné umístit na jakoukoliv rovnou plochu krytiny nebo oplechování.

Obrázek 6                                     Obrázek 7

    

Daleko důležitější je zajištění volného pohybu drátu v podpěrách. Všechny podpěry toto volné uchycení umožňují. Tuto důležitou vlastnost je třeba dodržet z důvodu různé tepelné roztažnosti odlišných kovů. Tak například dnes hojně využívaná slitina hliníkového drátu má tepelnou roztažnost 0,24% při teplotním rozdílu 100°C, u oceli je to 0,11%. Takže pro názornost – hliník změní svou délku na jednom metru o 2,4mm! Kdybychom hliníkový drát ukotvili pevně ke střeše, neustálým namáháním kotevního vrutu dojde k jeho uvolnění a následně k porušení vodotěsnosti.

Podpěry vedení na stojaté falcy jsou znázorněny na obrázku 7.

Podpěry – svorky na okapové žlaby mají tu zásadní vlastnost, že nijak nedeformují zaoblení vnější hrany okapu (obrázek 8). S výhodou jsou rovněž používány páskové podpěry vedení na svislé okapové roury (obrázek 9). Tím je značně usnadněna montáž hromosvodu. Toto řešení v sobě dále přináší tu výhodu, že je možné svody „skrýt“ za okapovou rouru.

Obrázek 8                                                     Obrázek 9

    

Sortiment hromosvodů Lindab
Pro sezónu 2014 přichází Lindab s obnovenou komplexní nabídkou prvků pro vedení jímací soustavy na všech plechových střechách Lindab. Tyto profesionální nerezové výrobky jsou testovány na krytiny Lindab a v případě jejich použití je zabezpečena jak funkčnost celku při jímání blesků, tak životnost a záruka krytiny (obrázky 2 až 9).

Obrázek 10 Provedení hromosvodu po plechové střeše


Shrnutí

Montážní firmy by vždy měly provádět instalaci na základě projektové dokumentace pro provedení stavby. Je třeba si uvědomit, že hromosvod je vysokonapěťové elektrické zařízení, proto zde obzvlášť platí doporučení používat kvalitní součástky a materiály.

Na základě výše uvedených doporučení je nutno dodržet tento postup:
  • Výpočet míry rizika podle ČSN EN 62305- 2 ed.2 [4].
  • Návrh jímací soustavy podle ČSN EN 62305-3 ed.2 [5].
  • Hromosvod není stanoveným výrobkem podle zákona 22/97 Sb. [7] v platném znění, ale podle vyhlášky č. 73/2010 Sb. [8] vyhrazeným technickým zařízením (obrázky 10 a 11).

Obrázek 11 Připojení na plechové střeše



Literatura

  • [1]    Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
  • [2]    Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
  • [3]    ČSN EN 62305 – 1 ed.2, 2011-09: Ochrana před bleskem – část 1: Obecné principy.
  • [4]    ČSN EN 62305 – 2 ed.2, 2013: Ochrana před bleskem – část 2: Řízení rizika.
  • [5]    ČSN EN 62305 – 3 ed.2, 2011-01: Ochrana před bleskem – část 3: Hmotné škody na stavbách a ohrožení života.
  • [6]    ČSN EN 62305 – 4, ed.2, 2011-09: Ochrana před bleskem – část 4: Elektrické a elektronické systémy ve stavbách.
  • [7]    Zákon č. 22/97 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
  • [8]    Vyhláška č. 73/2010 Sb. o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních).
  • [9]    ČSN 33 1500, 1990-06: Elektrotechnické předpisy - Revize elektrických zařízení

Autoři článku: Ing. Jiří Kutáč, DEHN + SÖHNE, GMBH CO+KG. Organizační složka Praha
Dalibor Šalanský, LUMA Plus, Chomutov
Štěpán Lášek, LINDAB, s.r.o.


POKUD PRACUJETE V OBORU,
můžete si o aktuální papírový katalog
produktů DEHN+SÖHNE zažádat

NÍŽE UVEDENOU OBJEDNÁVKOU!
 
 

 

Diskutující k tomuto článku

  ... a další (počet diskutujících: 14)
TEXT Z OBLASTÍ SOUVISEJÍCÍ KONTAKT
DEHN s.r.o.
Zaslání vizitky
Zobrazit záznam v adresáři


FIREMNÍ TIPY
Jaké problémy mohou nastat při tvorbě projektových dokumentací hromosvodu pro rodinné domy? Je časté, že nízká kvalita dokumentace komplikuje práci realizovních firem? Co obvykle chybí v těchto nedostatečných projektech? Jak důležitá je analýza rizik v projektování hromosvodů? Co všechno by měla obsahovat kvalitní technická zpráva? Je pravda, že někteří lidé nevědí, jak by měla správná dokumentace vypadat, a jsou spokojení jen s několika listy papíru? Jaký rozdíl je mezi zkušenými projektanty a těmi, kteří "podvádějí" v projektování? Co všechno zahrnuje dobře vypracovaný projekt hromosvodu a uzemnění?
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
Autor článku
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933