Některá ustanovení norem pro svítidla.
Otázky elektrického osvětlení a svítidel jsou řešeny v technických normách z několika hledisek. V dalším textu bude věnována pozornost nebezpečí vzniku požáru v návaznosti na instalaci, provoz a údržbu svítidel. Důvodem je skutečnost, že existuje reálné nebezpečí vzniku požáru iniciovaného právě svítidly. Jak již bylo zmíněno mění se část energie dodané do světelného zdroje v teplo, které není ani u pokrokových výrobků z poslední doby zanedbatelné. Tuto skutečnost je možno doložit ze statistik zpracovávaných Ředitelstvím Hasičského záchranného sboru MV ČR. Z následujících přehledů za léta 1997 až 2003 je to možno doložit podle použitého zdroje světla.

a

Zde je třeba připomenout, že velký význam má správné stanovení vnějších vlivů pro použití a instalaci svítidel, tedy ČSN 33 2000-3. Jde především o pokladové materiály případně obložení a nakonec i o materiál svítidel, hlavně stínidel a ochranných krytů. Rovněž je třeba upozornit na otázku volby výrobků, které by měly splňovat požadavky zákona o technických požadavcích na výrobky Č. 22/1997 Sb., v platném znění. Stejný význam mají štítkové údaje na výrobku z hlediska dovoleného příkonu zdroje a provozního napětí (ČSN EN 61293 Označování elektrických zařízení jmenovitými údaji vztahujícími se k elektrickému napájení), kladení na hořlavé podklady a do nich. Jde o naplnění požadavků ČSN 33 2000-1 čl. 12.1 a 131.1. aby zařízení byla použita k účelu, ke kterému jsou určena a byla zajištěna bezpečnost.

Větší nároky na svítidla jsou kladeny ve složitějších podmínkách. které představují příkladně hořlavé podklady, některá jednoúčelová zařízení (Soubor ČSN 33 2000 část 7) a u výběru ochranných opatření podle vnějších vlivů dle ČSN 33 2000-4-482. Návaznost zde mají i opatření vycházející ze zákona o požární ochraně Č. 133/1985 Sb., v platném znění (úplné znění Č. 67/2001 Sb.), a vyhlášky 246/2001 Sb., o požární prevenci.

Související technické normy.
Jednu z prvních lze uvést ČSN 33 2000-4-482. Ochrana proti požáru v prostorách se zvláštním rizikem nebo nebezpečím. U normy je možno vycházet z úvodního ustanovení, které oddíl 482 pokrývá.

Jedná se o:

• a) výběr a provedení instalací v prostorách s nebezpečím vzniku požáru v důsledku nebezpečných vlastností zpracovávaných nebo skladovaných materiál!:1 jakými jsou výroba, zpracování, skladování hořlavých materiál!:1 včetně hromadění prachu, například ve stodolách, v továrnách na zpracování dřeva, papírnách, textilních továrnách a podobně (482.1),
• b) výběr a provedení instalací v místech s převážně hořlavými hmotami ve stavebních konstrukcích (viz 482.2),
• c) Z hlediska nebezpečí požáru hořlavých prachů je třeba řešit otázku teploty na všech částech krytů a zařízení, kde lze předpokládat usazení nebezpečného množství prachu. Na těchto částech nesmí být v žádném případě dosaženo nebezpečné teploty. Rozhodující je volba provedení elektrického zařízení, které musí být vhodné pro konkrétní podmínky a krytí stanovené jako ochrana proti prachu je IP 5x. Jde o stanovení vnějších vlivů podle již zmiňovaného postupu na základě ČSN 33 2000-3 a ČSN 33 2000-5-51.

Svítidla jsou dovolena jen taková, která mají omezenou povrchovou teplotu. V místech s nebezpečím hořlavých prachů a vláken musí konstrukce svítidel zajišťovat, aby jejich povrchová teplota i v případě poruchy byla omezená a na povrchu se nehromadil prach v nebezpečném množství.

Ochranná opatření - nejvyšší dovolené teploty svítidel jsou:
za normálních podmínek 90°C; - za poruchových podmínek 115°C. U svítidel bez údajů výrobce musejí být bodové reflektory a úzkoúhlé světlomety umístěny od zápalných materiálů ve vzdálenosti:

 Konstrukce svítidla musí zabránit vypadnutí žárovky nebo jiného světelného zdroje a horkých částí ze svítidla.