V současné době se pro měření proudu při provozních měřeních velmi často užívají tzv. klešťové ampérmetry.

Skládají se z měřicího transformátoru proudu, jehož magnetický obvod lze pomocí izolovaných rukojetí rozevřít jako čelisti kleští a obemknout jimi vodič, kterým protéká měřený proud. Na magnetickém obvodu je navinuto sekundární vinutí, které je přímo spojeno s malým magnetoelektrickým ampérmetrem s usměrňovačem, který má stupnice cejchované přímo v proudech jednotlivých rozsahů měřicího transformátoru. Změna rozsahů se provádí přepínáním odboček na sekundárním vinutí. Sekundární vinutí bývá rozloženo po celé délce magnetického obvodu, aby se snížil nepříznivý vliv rozptylu, který se mění polohou primárního vodiče uvnitř čelistí. Moderní klešťové ampérmetry jsou vybaveny analogově-číslicovým převodníkem a displejem, výstupem je tedy číslicový údaj.

Protože rozevíratelný magnetický obvod klešťových transformátorů má určité vzduchové mezery (i když jsou dosedací plochy pečlivě broušeny), je přesnost klešťových ampérmetrů poměrně malá, obvyklá třída přesnosti bývá 2,5. Chyba fáze klešťových ampérmetrů se pohybuje od 60 do 200'.

Klešťové ampérmetry se obvykle doplňují dvojicí svorek, na něž se připojují vodiče pro měření napětí.

Klešťové ampérmetry se v praxi používají velmi často, protože mají velkou výhodu v tom, že při měření proudu není třeba rozpojovat měřený obvod. Hlavní oblastí jejich použití je silnoproudá elektrotechnika, vyrábějí se pro měření proudů do stovek kA.