Technický marketing v zemích s rozvinutými trhy
Dneska můžeme v Česku bez problémů prodávat výrobky z Portugalska a nebo v Řecku produkty z Dánska. Otevřením hranic se rozšířily trhy pro všechny členy Evropské unie. To platí pro odbyt výrobků, tedy počet potenciálních zákazníků, ale samozřejmě také pro počet konkurentů. Větší počet nabídek znamená především víc konkurence. To znamená také pro zákazníky luxus větší možnosti výběru mezi nabízenými výrobky.

Zákazník si může vyhledat takový výrobek, který vyhovuje nejlépe mezi nabídkou. To znamená na jedné straně pro výrobce, že musí pečlivěji vypracovat výrobní profil, specializovat se na popis zvláštností svých výrobků a učinit je pro odběratele zcela srozumitelnými.

Tato evropská pravidla konkurence v sobě zahrnují, že konkurenti ve svých katalozích a technických podkladech anebo přednáškách a rozhovorech udávají pravdivé informace, to znamená, že např. technické údaje jsou správné, úplné a pravdivé. K tomu jsou dneska v oboru elektrotechniky v Evropě jednotně platné normy (IEC, EN aj.). Tyto normy definují přirozeně jen základní požadavky, které musí být dodrženy. Svévolné a často jen k vlastnímu užitku využívané „interpretace“ těchto základních požadavků se kterými se v praxi setkáváme, jsou ve zcela zřetelném rozporu k evropskému pojetí technických pravidel a také v rozporu k platnému a v praxi používanému evropskému právu. Abychom to řekli zcela jasně: tato pravidla musí být používána.

Pro uživatele znamenají pravidla konkurenčního boje, že se musí snažit aby nabídky různých konkurenčních firem dokázal porovnat a že si musí udělat jasno, jaké požadavky si on sám na výrobky nebo systém dělá. Často to není jednoduché. Při technicky složitých systémech to vede k velice náročnému úkolu dokázat identifikovat rozdíly mezi zdánlivými podobnostmi. Bohužel je často lehčí představovat podobné mezi rozdílným. Tak postupují často někteří nezodpovědní výrobci, když porovnávají své produkty s produkty konkurenčními. Jako hlavní kritérium si stanovují často cenu s pokynem, že zákazník nepotřebuje nabízená technická data, i když tyto se odlišují jen „nepatrně“ od evropských norem nebo od technických údajů konkurenčních firem. Pouze kvalitně vyškolený a informovaný odborník může rozeznat rozdíly a tím pádem i přednosti a nevýhody.

Při složitějších zařízeních a systémech nebo náročných rozhodnutích hraje přitom významnou roli vyškolený odborník, neboť dokáže rozeznat rozdíly a vyhodnotit je. To je také důležité. Jestliže totiž u takových zařízení dochází k ohrožení osob, majetku anebo provozuschopnosti zařízení následkem selhání systému, pak je pro provozovatele důležité, že se opírá o posudek odborníka, který je odborně i věcně vyškolený. Poněvadž uživatel sám nemá často možnost posoudit na jedné straně složitost a velké množství technických pravidel a většinou nemá schopnost přehledu z hlediska aplikací, instalace a údržby, měl by si k tomu jako poradce přizvat odborníka v oboru ochrany před bleskem, případně EMC. Všechno ostatní je v tomto případě pro provozovatele riziko, za které není zodpovědný.

Neboť právně není odpovědným a často též není nepoškozeným. Musí potom věrohodně dokázat, že učinil všechno, co bylo v jeho silách aby odvrátil škody. To je možné jen tehdy, když jsou dodržena všechna nabízená pravidla a normy. Jedině tak je možno de facto normy EN dovést k formulaci „musí se“ u složitých zařízení a systémů. Teoreticky zůstává dokázat možnost rovnocenné bezpečnosti vlastního řešení, které se odchyluje od norem. Tak zvaná „všeobecně uznávaná technická pravidla“, která jsou používána v Evropě, byla však mnohokrát v praxi vyzkoušena a tím mohou být bezpečným právním základem při juristických rozporech.
Je tedy vždy lepší používat předpisy EN platné v celé Evropě, než „vynalézat“ vlastní řešení pro přístroje, zařízení nebo systémy. Pravidla jsou natolik ohebná, že připouštějí také individuální řešení v souladu s normami.

Technický marketing v České republice
V České republice některé firmy vyrábějící přepěťové ochrany vysvětlují funkční principy výrobků konkurenčních firem na základě vlastní interpretace a dohadů. Tyto firmy dokonce zveřejňují své hypotézy v odborných časopisech a přisuzují si právo znát lépe cizí výrobky, než jejich výrobce.
Dalším zajímavým příkladem konkurenčního boje je zveřejňování výsledků zkoušek přepěťových ochran konkurenčních výrobců. Prezentuje-li firma výsledky zkoušek cizích výrobků, vzbudí vždy podezření z podjatosti. Pak se tato firma staví do pozice neseriózní firmy. Aby bylo vyloučeno podezření z podjatosti, měly by být provedeny zkoušky třetí osobou (nezávislou laboratoří). Laboratoř pak ověřuje, zda uvedené parametry v katalogu jsou shodné se zkoušenými. Tento postup je správný a v pořádku. V opačném případě firmy, které zveřejní výsledky zkoušek cizích firem, ztrácí na věrohodnosti a ocitají se na okraji zájmu technické veřejnosti.
Naproti tomu se konkurenční firmy v Evropské unii mezi sebou nepomlouvají, nýbrž prezentují výhody vlastních výrobků. Jinak hrozí těmto firmám žaloby. Firmy dodržují v obchodním styku zákony a etiku.

Životnost přepěťových ochran
Co znamená životnost přepěťových ochran?
Podle kterých norem zkouší výrobci životnost svých přepěťových ochran?
Životnost přepěťových ochran je závislá na počtu a velikosti přepětí v daném místě sítě (obr. 1).

Klik pro větší náhled.
Obr. 1 Srovnání zkušebních vln

Když někdo řekne: „ Životnost přepěťové ochrany je 10 let “, pak neříká pravdu. Nikdo nemůže dopředu vědět, ve které síti bude instalována přepěťová ochrana. Tuzemské firmy často s oblibou říkají různé hodnoty a zákazníci mohou být zmateni těmito hodnotami.

Jiskřiště versus varistor
Tvrzení výrobců, kteří vyrábějí jen varistorové svodiče, že jen přepěťové ochrany na bázi varistorů mají výhody, není správné. Každé řešení má nejen výhody, ale také nevýhody. Jen pečlivým posouzením daného řešení může být stanoven odpovídající návrh.

Použití jiskřišť
Výhody:

• velká svedená energie výboje (náboje),
• velmi malé zbytkové napětí,
• zkrácení doby trvání přepětí.

Nevýhody:

• nutnost omezení následných proudů.

Použití varistorů
Výhody:

• při menších proudech žádný „zkrat“,
• není nutno omezovat následné proudy.

Nevýhody:

• na rozdíl od jiskřišť nižší svedená energie (náboj),
• časem dochází ke stárnutí varistoru –svodové proudy,
• žádné časové ohraničení přepětí.

Údržba
Co je důležité a zásadní pro údržbu přepěťových ochran?
Jsou dostatečné informace prostřednictvím signalizační žárovky o skutečném stavu přepěťové ochrany?
Důležité a zásadní pro údržbu přepěťových ochran jsou pravidelné kontroly a přezkušování.
Světelná signalizace nebo terčík nejsou žádné důvěryhodné informace o stavu přepěťové ochrany. Technik by měl změřit a vyhodnotit bod 1mA dle křivky U/I daného varistoru a dle poskytnutých informací výrobce (obr. 2 a 3).

Klik pro větší náhled
Obr. 2 Svodič typu 2 - křivka varistoru U/I

Obr. 3 Kompaktní zkušební přístroj PM 10 k přezkušování modulů se svodiči přepětí a dalších přepěťových ochran, jejichž zapalovací napětí je definováno při hodnotě proudu 1mA

Leží-li bod v tolerančním pásmu, je přepěťová ochrana v pořádku. V opačném případě by měla být vyměněna. U přepěťových ochran, které mají jen signalizaci stavu prostřednictvím světelné nebo mechanické signalizace, je problematické rozpoznat pravou příčinu poruchy. Nesvítí-li kontrolka, zákazník neví, zda-li je vadná signální žárovka nebo vlastní přepěťová ochrana.

Výrobci přepěťových ochran a potažmo jejich zákazníci by si měli uvědomit jedno důležité pravidlo: „Blesk nezná normy, ale normy znají blesk“. Je nezodpovědné vnucovat přírodě své představy, jak by se měla chovat a spoléhat na to, že pravděpodobnost přímých úderu blesku do objektu a zařízení je malá. Není dostatečná sběrná plocha pro přímé údery blesku rozsáhlá síť nn nebo síť ČESKÉHO TELECOMU? Do připravovaného souboru evropských norem EN 62305 jsou zapracovány současné vědecké poznatky o chování bleskového výboje v přírodě a je zde srozumitelně vyjádřen vztah mezi skutečnými riziky a náklady na ochranu objektu před bleskem.

Další články hledejte níže v příbuzných odkazech!