TISÍCE EDISONŮ
Kdo vynalezl elektrickou žárovku?
Obyčejně se na tuhle otázku odpovídá: americký vynálezce Edison. To však není správné. Edison byl pouze jedním z mnoha, kteří pracovali na vynálezu umělého slunce, jež teď osvětluje naše ulice a domy.
Byly doby, kdy na ulicích měst nestála ani jediná lucerna a lidé v domech trávili večery při světle lojové svíčky nebo slabé a čoudící olejové lampičky.
Kdybychom srovnávali tu starou olejovou lampu, jež připomínala konvičku, s naší elektrickou žárovkou, nenašli bychom mezi nimi žádnou podobnost. A zatím od té škaredé konvice vede k elektrické žárovce dlouhá řada proměn, dlouhý řetěz nevelkých, ale velmi důležitých změn.
Tisíce vynálezců během tisíců let usilovalo o to, aby udělali naše lampy zářivějšími a lepšími.

OHNÍČEK UPROSTŘED SVĚTNICE
Škaredá olejová lampa byla velmi půvabným a dobře vymyšleným předmětem proti těm lampám, které byly před ní.
Byla však i doba, kdy vůbec žádné lampy neexistovaly. Před půl druhým tisíciletím bychom našli na místě dnešní Paříže špinavé městečko Lutetii, městečko vystavěné jen z dřevěných chatrčí, krytých slámou nebo taškami.
Kdybychom vešli do jednoho z těch domků, spatřili bychom ohníček, rozžehnutý uprostřed jediné jizby.

Primitivní ohniště bylo zároveň lampou, kuchyňskou plotnou i kamny

Přestože byl ve střeše otvor, kouř nechtěl unikat z místnosti a nesnesitelně štípal do očí a dráždil plíce.
Tohle primitivní ohniště bylo v té době lidem i lampou i kuchyňskou plotnou i kamny.
Zapalovat oheň uprostřed dřevěného stavení bylo velmi nebezpečné.
Není divu, že tenkrát vznikaly požáry hodně často.
Ohně se báli jako zlého a nenasytného nepřítele, který jen čeká, jak by vpadl do stavení a zničil je.
Kamna s komíny se objevila v západní Evropě teprve před sedmi sty lety, v Rusku však ještě později.
Před Říjnovou revolucí byly v Rusku na vesnicích ještě tu a tam "černé" čili "topicí" světnice, v nichž se topilo v peci bez komína. Když tam hořel oheň, bylo třeba otevřít dveře.
Děti chodívaly spát za bílého dne, aby se schovaly před kouřem a zimou, a přikrývaly si i hlavy kožichy a kabáty.

STP část 1/1: Michail Iljin, Praha 1955