Principy (49.) Ještě jednou a naposled zahříváme vodič
reklama
Přeměna elektrické energie v tepelnou byla tak zajímavá, že si to předvedeme
ještě jednou. Ale trochu jinak.
Tentokrát zapojíme mezi svorky stojánku jen malý kousek drátku, a to co
nejslabšího.
Když zapojíme proud, drátek se zahřívá. Zvýšíme-li proud, začne se
rozžhavovat. Nejprve má barvu do červena, potom nabíhá do bílého žáru. To trvá
chvilečku, drátek zazáří a přeruší se.
Proudem můžeme tedy vodič rozžhavit a nakonec přetavit. Vynořuje se nám při tom
představa užitečného zařízení-pojistky. To, co jsme viděli, je vlastně řádná
činnost pojistky. Ve vodiči stoupl proud nad dovolenou míru a pojistka jej včas
přerušila.
Mnoho požárů bylo zaviněno tím, že vedení nebylo řádně jištěno pojistkami a
vznítilo se. Proto je pojistka tak důležitou součástí elektrické instalace a
nesmí nikdy chybět.
Ovšem správná pojistka, a ne taková, která zůstane neporušená, když už okolní
vedení hoří!
Z toho plyne, že nikdy nespravujeme pojistky drátem. Obyčejně se užije příliš
silného drátku a pojistka nemůže správně fungovat. Správná pojistka má tavný
drátek z lehce tavitelného kovu, například Woodova, nebo pro silnější proudy
stříbrný anebo měděný, ale vždy takového průřezu, aby se spolehlivě přerušil
předem stanoveným proudem.
Reloaded Ladislav Smrz 1956
TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|