Někdy však přece jen technik kreslí obrázky přístrojů. A to tehdy, když se mají podle výkresů vyrábět. Ampér by jistě nikdo nezhotovil podle pouhého kolečka, do něhož je vepsáno písmeno A. Nebyl by také nic platný sebekrásnější perspektivní obrázek přístroje. Výroba potřebuje přesný technický výkres se všemi potřebnými rozměry. Když jej dostane dílna, musí mechanik podle něho dovést vyrobit jednotlivé součástky a navržený přístroj sestavit. Proto jej kreslíme tak, jak jej vidíme z několika stran.

Zkusme na zkoušku zhotovit technický výkres jednoduché malé kladky. Když si ji položíme před sebe na stůl a podíváme se na ni shora, vidíme kruh a v jeho středu otvor. To bude jeden obraz kladky. Ze strany se jeví jako úzký obdélník, jehož dvě strany jsou šikmo prolomeny dovnitř. To bude druhý obraz. Výkres doplníme příslušnými rozměry. Je zvykem udávat je pouze v milimetrech, aby se předešlo omylům při výrobě. 

Začínáme tím, že si čerchovaně ( _._._._._ ) narýsujeme osy, podle nichž je kreslený předmět symetrický. To, co při pohledu na něj vidíme, kreslíme plnými čarami. Co nevidíme, ale chceme mít na výkresu naznačeno, kreslíme čárkovaně ( - - - - ).
Když chceme, aby některá část předmětu, která je něčím zakryta, stala se viditelnou, pomáháme si řezy. Na našem obrázku si můžeme nakreslit řez kladkou, jaký by vznikl jejím přeříznutím v polovině. Řezné plochy vyčárkujeme, aby bylo na prvý pohled patrno, že je to řez.

.

Směr čárkování je libovolný. Když jsou vedle sebe dvě řezné plochy, vyčárkujeme pro přehlednost každou jiným směrem. Použili bychom toho například na výkresu provrtaného kotoučku, složeného ze dvou samostatných částí.
Někdy však nemusíme kreslit řez celým předmětem. Postačí jej znázornit pouze v místě, kde je toho třeba pro srozumitelnost výkresu. Takový částečný řez ohraničíme dvěma čarami.

 Také my si budeme vyrábět jednoduché elektrické přístroje. Proto jsou zde jejich technické výkresy provedené podle uvedených pravidel a doplněné, kde je třeba, perspektivními obrázky.