Principy (3.) Putování nitrem atomu (2/2)
reklama
Spočítáme-li elektrony a protony v jádře, dostaneme odpověď na otázku, proč
jsou tělesa navenek neelektrická. Záporné a kladné náboje jejich atomů jsou
stejně veliké. A v každém atomu je právě tolik kroužících elektronů, kolik
protonů je v jádře.
Kdyby bylo v atomu třeba jen o elektron méně, jevil by se jako kladně nabitý.
Byl by to tzv. kladný ion, kation. Kdyby naopak bylo v atomu třeba jen o jeden
elektron více, jevil by se jako záporně nabitý. Nazýval by se pak záporný ion,
anion.
K čemu však jsou v jádrech atomů ještě neutrony?
Atom se zdá navenek neelektrický, poněvadž je stejným počtem elektronů a protonů
postaráno o elektrickou rovnováhu. Každý atom však musí mít také správnou
atomovou váhu, s jakou jej zařadil D.I. Mendělejev, docent petrohradské
univerzity, do své soustavy prvků.
Atomová váha je poznávacím znamením prvků. Něco takového jako otisky prstů u
lidí, jejich jména nebo fotografie. Každý prvek má svou atomovou váhu, kterou se
liší od jiného prvku. To ovšem není skutečná váha jeho atomu! Jsou to jen
poměrná čísla, slučovací čísla, která ukazují, v jakém poměru se prvky vzájemně
slučují.
D.I. Mendělejev první srovnal prvky v přehlednou soustavu. Pod názvem
"Periodická soustava prvků" uveřejnil svou práci roku 1869 v ruském časopise "Žurnal
chemičeskogo obščestva".
Mendělejev byl geniální chemik.
Už v dvaatřiceti letech se stal docentem. Carská vláda mu však neodpustila
jeho svobodomyslné názory. Proto byl brzy penzionován. Teprve když vynikl svými
pracemi i v zahraničí, byl jmenován ředitelem Národního ústavu měr a vah v
Rusku, povznesl ústav na světovou vědeckou úroveň.
Správný počet protonů v jádře zaručuje elektrickou rovnováhu atomu. Úkolem
neutronů je pak dosáhnout správné atomové váhy. Tím, že nemají elektrický náboj,
nemohou neutrony porušit elektrickou rovnováhu. Ale svou vahou, která se
přibližně rovná váze protonů, doplňují atomovou váhu na správnou hodnotu.
Elektrické náboje poutají svou přitažlivou silou jednotlivé částice atomu k
sobě. Části jádra lpí však k sobě, (a to z příčin, které se doposud nepodařilo
spolehlivě vysvětlit) tak mocně, že dlouho nebylo mocno překonat tyto ohromné
síly a přivést atom k rozpadu.
Co se však tak dlouho nedařilo slabým lidským silám, bylo pro přírodu odedávna
pouhou hračkou.
Reloaded Ladislav Smrž 1956
TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|