O rychlovlaku "Pendolino" se již napsalo hodně a tak když mě Jaroslav Molák pozval na testování, dlouho jsem se nerozmýšlel. I když pohled z letadla je patrně poutavější, zajímala mne rychlost vlaku přes 200km/hod.

Zprvu jsme chtěli soupravu zachytit jako projíždějící, což se nám nepovedlo a tak jsme vyrazili do Hrušovan u Brna, kde rychlý krasavec již čekal na cestu do Břeclavi.

Těleso do kterého jsme vstoupili silně připomínalo kombinaci ponorky a dopravního letadla. Při testování byly na vlaku umístěny různé snímače a sondy. Vše bylo rozvedeno kabely na několik diagnostických pracovišť, které monitorovaly chování exponovaných zařízení při zkušebních rychlostech.

Řídící elektronika byla odkryta a tak na dnešního cestujícího dýchl pocit "verneho Ocelového města". Když pak jste prošli do přepravních prostor, ocitli jste se opravdu jako na palubě letadla.

prostor Boing 747

  prostor Pendolino

O tom, že bude na komfort cestujících pamatováno, prozrazoval bar, který nyní plnil funkci pracovního útočiště.

Na prvním pracovišti jsme strávili celou cestu až na břeclavské nádraží. Kromě jiných údajů se bedlivě sledoval stav sběrače a také hodnota dosažené rychlosti.

V Břeclavi jsme měli konečně chvilku na neformální rozhovory s osobnostmi, které jsou spjaty s ČD.

Pokud si někdo představoval stanoviště strojvedoucího příliš složitě, pak jej musím zklamat. Ovládacích prvků totiž nebylo tolik, kolik by si člověk představoval např. po shlédnutí seriálu Startrek. Velké množství funkcí patrně zajišťovaly dotykové obrazovky.

Ovšem hlavní kontrolní centrum bylo v samostatném voze. Podivoval jsem se jak se může na takové malé ploše pohybovat a pracovat tolik lidí. Navíc z různých stran se míchala italština, němčina, angličtina a sem tam i čeština.

Na zpáteční (opravdu krátké cestě) jsem hovořil s Jarkem Molákem. Vystudoval Vysokou školu dopravní, fakultu elektrotechniky v Žilině a diplom obhajoval na téma-jízda vlaku vysokou rychlostí, drahám zasvětil celý život. Mezi elektrotechniky je známý jako erudovaný odborník v elektrotechnice, zakladatel Komory elektrotechniků v dopravě, což je součást Elektrotechnického svazu českého.

Objasnil mě systém napájecích napětí naší i jiných železnic. Zkusme si představit, že Pendolino vyjíždí např. z Vídně. Na sběrači má napětí 15kV/16,66 Hz. Na státní hranici se změní napájení na napětí 25kV/50Hz a na svitavsku se sníží až do Prahy na (ss) 3kV. S těmito změnami a také s možností změny těžiště souprav v zatáčkách se Pendolino dostává na dopravní výsluní. Sledoval se příkon pro soupravu, který nebyl nic moc.

Při projíždění kolem napájecí stanice Jaroslav Molák kontaktoval pracovníka konající službu, který nám sdělil maximální odebíraný proud soupravy Pendolino.

Pokud si cca 172A, které souprava brala, představíme v soustavě nn, pak si mnozí mohou říci "to nestojí za řeč". Avšak zmiňovanou hodnotu 172A vynásobte napájecím napětím 25kV, což ve výsledku znamená přes 4 MW! Samozřejmě, že se k takové hodnotě souprava přibližovala především při rozjezdech ve vysoké rychosti, tedy z rychlosti 160 km až k nejvyšší dosažené. Pokud se někomu zdají 4 megawatty hodně, pak jsem byl mnohými ubezpečen, že se jedná o úspornou soupravu. Naše lokomotivy dokázaly spotřebovat ekvivalentní množství elektrické energie. V případě Pendolina nižší spotřebu ovlivňuje řízení systému 4 motorových jednotek řazených v soupravě.

Bohužel elektronika vlaku zkomplikovala uvedení souprav Pendolina do provozu. U soupravy od výrobce docházelo v oblasti elektromagnetické kompatibility k určitým stavům, které mohly negativně ovlivňovat bezpečnost jízdy. Problém bude patrně brzy odstraněn. Pendolino by se mohlo v ostrém provozu objevit možná už v polovině roku 2005. Pro které skupiny cestujících bude Pendolino dostupné záleží na dopravní politice státu a ČD. Doufejme, že se bude dopravní politika našeho státu vyvíjet při investici 700 miliónu Kč do jedné soupravy Pendolino pozitivně.

A ta rychlost?
S námi dopoledne uhánělo Pendolino "pouze" rychlostí 229,4 km/hod. V odpolední jízdě si skóre vylepšilo až na 237km/hod (nový rekord v ČR). Ovšem v budoucnu bude stejně cestovní rychlost pouhých omezena možnostmi traťového koridoru.Věřme, že nám bude sloužit železnice k naší spokojenosti.