Úvod
Podle (1) § 7b zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce v platném znění, dále jen „zákon o SOD“, mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou mj. stanovit, která technická zařízení v působnosti orgánů a organizací státního odborného dozoru se považují za vyhrazená, dále jen „VTZ“, a zároveň určit jejich zařazení do tříd, popřípadě skupin. To se do dnešních dnů nestalo a zcela logicky se proto na jeho hlavu snáší vlna kritiky. Nejsem přesvědčen, že je to kritika absolutně opodstatněná.
Předkládám v tomto prvním příspěvku elektrotechnické veřejnosti základní otázky s mým názorem v podobě odpovědí na ně, se záměrem začít se bavit o záležitosti VTZ a s nimi spojenými otázkami věcně a bez emocí spojených s partikulárními zájmy těch či oněch aktéru na tomto poli.

V dalších příspěvcích bych se chtěl věnovat těmto okruhům otázek:
- podnikání v elektrotechnice,
- odborná způsobilost v elektrotechnice,
- projektování elektrických zařízení,
vždy ve spojení s pohledem na roli státu, jakou hraje dnes a jakou by měl a rozhodně neměl hrát a co by bylo třeba podle mého názoru ve dané věci učinit.

Díl 1.
Jak je to vlastně s VTZ?
Citovaný zákon o SOD v § 6b, v 1. odstavci (ten byl do původního znění zákona o SOD vložen novelou provedenou zákonem č. 124/2000 Sb.) říká, že vyhrazenými technickými zařízeními jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. A dodává, že to jsou technická zařízení, mj. i elektrická.

Otázka 1.
Víme vůbec, co si máme skutečně představit pod pojmem elektrická zařízení? Jsou to elektrické instalace v budovách nebo na ně připojovaná technická zařízení (strojních zařízení, zdvihacích zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nákladů, průmyslových robotů apod.), s nezbytným elektrickým vybavením? Jsou to také elektrická zařízení v energetice, jakými jsou např. vedení všeho druhu, rozvodny vn, vvn a zvn, apod? Případně vše dohromady?

Odpověď
V tomto případě je jednoduchá. Jsem přesvědčen, že jsou to všechna uvedená zařízení.

Otázka 2.
Víme vůbec co se rozumí ohrožením?

Odpověď
Myslím si, že to dnes po změně kapitoly 5. ČSN 33 1500 již víme.
Tedy, že to není jen možnost zranění nebo škody na zdraví působením elektrické energie (elektrického proudu nebo napětí nebo jevů vyvolaných účinky elektřiny) z elektrického zařízení (electrical installation) za stanovených podmínek jeho provozu (zkráceně jej nazýváme “elektrickým rizikem“ - /electrical hazard/). Dále že v to počítáme při stejném působení i ohrožení užitkových zvířat nebo majetku a okolního prostředí a nebo i snížení úrovně požární bezpečnosti z hlediska možného vzniku požáru, opět působením proudu, napětí nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny.

Víme již, že jde o všechna nebezpečí, která mohou být elektrickými instalacemi a na ně připojovanými výše zmíněnými technickými zařízeními způsobována. Myšlena jsou nebezpečí neelektrického charakteru (non-electrical danger), která mohou být způsobena v důsledku nedostatečné nebo vadné funkce elektrického vybavení ať již instalací samotných (vybavení souvisejícího s bezpečným provozem jí samé a/nebo provozem jí napájených zařízení, např. zařízení pro nouzové vypnutí, blokovací opatření, hlásičů mezních stavů, chráničů apod.) nebo na ně připojovaných technických zařízení.

To proto, že dnes již konečně i v technické normách pro revize, ať již výchozí nebo i pravidelné uznáváme, že bezpečnost technických zařízení připojovaných na elektrickou instalaci budov, která je zajišťovaná elektrickými předměty a/nebo sestavou vzájemně spojených elektrických předmětů s koordinovanými charakteristikami, musí být rovněž ověřována z pohledu toho, zda osoby a majetek jsou přiměřeně chráněny před uvedenými nebezpečími neelektrického charakteru, která mohou tato zařízení způsobovat v důsledku jeho nedostatečné nebo vadné funkce. Nic na tom nemění fakt, že toto ověření spadá do povinností zaměstnavatele na úseku prevence rizik (viz § 132a zákoníku práce, v platném znění), a není proto apriori výlučnou věcí revizního technika elektro.

Pokud jde o elektrická zařízení v energetice, zde je situace trochu odlišná. Ano, bude tu i ono „elektrické ohrožení“, stejně tak jako nebezpečí neelektrického charakteru, která mohou tato zařízení způsobovat v důsledku jeho nedostatečné nebo vadné funkce, ale navíc zde přistupuje s tím spojená otázka spolehlivého provozu elektrizační soustavy České republiky s nezanedbatelným ohledem na provoz v rámci propojených elektrizačních soustav.

Resumé
Již na tomto místě vidíme, že pohledy na „ohrožení“ mohou být a jsou různé a klasifikace VTZ do podoby tříd a skupin, nemůže být výlučnou záležitostí MPSV jen proto, že dostalo podle kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných orgánů státní správy ČR, do vínku otázky bezpečnosti práce. Vždyť spolehlivý provoz elektrizační soustavy je o něčem jiném než jen o bezpečnosti práce a nikdo snad nebude pochybovat o tom, že jeho narušením (třeba až do podoby „black out“) nedojde k „ohrožení“, byť toto ohrožení má zcela jinou dimenzi.
Pokud bychom chtěli říci, že ohrožení je elektrickým zařízením jim vlastní ze samé jejich fyzikální podstaty, pak jsem přesvědčen, že nejde ani o „základní“ ohrožení, natož o ohrožení zvýšené! Prostě u těchto technických zařízení je nutné počítat s tím, že představují díky fyzikální podstatě, na jejímž základě fungují a slouží, elektrické nebezpečí, ale vždy jen za situací, které jsou na nich samých nezávislé, situací které vyvolá buď jejich uživatel – ať již svou činností jakou je neodborná obsluha nebo činností (případně nečinností) charakteru jejich údržby, případně jsou vyvolány přírodními vlivy na člověku nezávislými (bouřky apod.). Důkaz bude zřejmý na příkladech.
 Pokud jde o instalace, tak ty musí být podrobeny výchozí revizi na jejíž závěr – ve výchozí revizní zprávě, musí být konstatováno, zda je elektrické zařízení – POZOR, správně elektrická instalace z hlediska bezpečnosti schopná provozu. Jinými slovy správně provedená a zrevidovaná instalace nemůže být sama o sobě zdrojem jakéhokoliv nebezpečí.

Pokud jde o technická zařízení připojovaná na elektrickou instalaci nejen budov, pak musíme mluvit o výrobcích a tady víme, že ty mohou a musí být uváděny na trh a do oběhu jen jako výrobky bezpečné. Viz zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků).
Pokud jde o elektrická zařízení v energetice, platí obdoba toho co jsem uvedl výše. Nechávám v této chvíli stranou zmatek v ČSN, kdy podle ČSN 33 1500 (díky změně 2) se, ač jsme zavedli do soustavy našich technických norem EN 50110-1 (sleduj čl. 5.3.3.1 ČSN EN 50110-1), provádět pravidelné revize nemusí. O otázkách revizí se zmíním v pokračování seriálu těchto otázek.

Co to znamená?
Znamená to podle mne jediné, že elektrická zařízení (ve všech zmíněných podobách a jejich variacích) jako jsou elektrické instalace, tak technická zařízení na ně připojovaná, nemohou, při splnění výše uvedených požadavků, představovat v okamžiku uvádění do provozu (u výrobků v okamžiku uvedení na trh a do oběhu) žádné ohrožení, natož ohrožení zvýšené.

Kdy se tedy mohou projevit jako zařízení ohrožující? Jedině tehdy:

• a) budou-li neodborně, tj. v rozporu s průvodní dokumentací výrobce (návody k obsluze) obsluhována - nebo,
• b) budou-li na nich prováděny úkony údržby (úkony při kterých se vyskytují nebezpečí zranění (způsobená elektřinou - injury electrical) v rozporu s pracovními postupy, které vycházejí zase z průvodní dokumentace výrobce nebo z místních provozních a bezpečnostních předpisů zaměstnavatele – nebo,
• c) nebudou-li provozována a udržována podle průvodní dokumentace výrobce nebo podle místních provozních a bezpečnostních předpisů jejich provozovatele a budou proto zdrojem jak elektrického, tak i neelektrického nebezpečí, případně díky tomu nezaručí spolehlivý provoz, ať již sebe sama nebo u instalací zařízení jimi napájených.

Otázka 3.
Víme vůbec co si máme představit pod zvýšenou mírou ohrožení?

Odpověď
Podle mého názoru nelze ohrožení lidského života nebo zdraví, stejně tak jako snížení úrovně požární bezpečnosti, případně nedostatečnost nebo vadnost funkce elektrického zařízení hodnotit jako „menší, malé, větší a ještě větší“. Nelze proto hovořit ani o zvýšené míře ohrožení. Jediné co lze s ohrožením spojovat a hodnotit jsou následky takového ohrožení.
V případě ohrožení lidského života nebo zdraví jím je buď smrt nebo „jen“ zranění způsobené elektřinou. Pokud jde o úrovně požární bezpečnosti je to obdobně, stejně tak jako u vadnosti funkce. Zase lze hodnotit jen jejich dopad. To už jsem ale zase někde jinde.

Následky takového ohrožení nemohou být směrodatné pro to, jak se máme k elektrickým zařízením chovat z pohledu jejich údržby. Pak ale nevidím důvod mluvit o VTZ a spojovat s nimi mj. jen elektrická zařízení. Nebo si snad máme myslet, že zranění ruční motorovou pilou představuje „menší“ ohrožení nebo že neudržovaný motorový vozík je také menším zdrojem ohrožení?

Ve Spolkové republice Německo, a to v Zákoně o technických pracovních prostředcích - Zákon o bezpečnosti zařízení z 26. srpna 1992, ve znění Vyhlášky z 23. října 1992, byl zvolen podle mne výstižnější pojem "Zařízení vyžadující dohled". Obdobně Směrnice Rady 89/655/EHS z 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost ochrany zdraví při používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci používá pojem "Pracovní zařízení vytvářející specifická rizika".

Stojí za zmínku, že podle odstavce (4) § 134b Zákoníku práce - Zvláštní odborná způsobilost – byla vláda zmocněna mj.:
stanovit nařízením, která technická zařízení a které činnosti představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví
Je vidět, že si zákonodárce (parlament) neujasnil obsah pojmu „zvýšená míra ohrožení života a zdraví“, který byl použit jak ve výše citovaném zákoně č. 124/2000 Sb. (jímž se změnil zákon o SOD) tak i v zákoně č. 155/2000 Sb. (kterým se měnil Zákoník práce), přesto, že oba zákony schvaloval v rozmezí jednoho měsíce. První zákon je z 15. dubna a druhá z 18. května, oba roku 2000!

Výše, v odpovědi na 2. otázku, ale bylo mnou řečeno, že ke zmíněnému „elektrickému ohrožení“ přistupují i jiná ohrožení, ať to byla ohrožení v důsledku nedostatečné nebo vadné funkce zařízení projevující se markantně u energetických zařízení snížením provozní spolehlivosti nebo až totálním kolapsem elektrizační soustavy. I v tomto případě už jsem zase, a to zcela někde jinde. Tady již musíme následky takovýchto ohrožení brát v úvahu při rozhodování se nejen o úrovni údržby. Myslím tím až extrém možnosti plánovaného provozu zařízení do poruchy v případě, že žádný údržbářský úkol není z ekonomického hlediska efektivní a máme přitom zajištěno např. náhradní napájení apod.

Jedině v tomto případě lze podle mého názoru hovořit o zvýšené míře ohrožení, ale výlučně v souvislosti s majetkem a dokonce až s obecným ohrožením, jak jej zná trestní zákon.

Snad každému by mělo být jasné, že v tomto směru je MPSV úplně mimo hru a věc podle mého názoru by měla být bytostným zájmem jiného resortu – resortu ministerstva obchodu a průmyslu ČR.
Celá záležitost byla spuštěna podle mého názoru nedomyšlenou novelou zákona o SOD, provedenou, jak jsem v úvodu uvedl, zákonem č. 124/2000 Sb., a zakletím v pojmech, o nichž ti co je používají už ani neví co představují, přecházejícím v dogmatizmus.

Pokračování příště na téma:
Jak je to s podnikáním v elektrotechnice?