Elektrický oblouk dosahuje při zkratech velkých výkonů a to 10³ až 10⁴kW na 1cm délky hořícího oblouku. Tím se ohrožuje zařízení, ale hlavně elektrotechnický personál, který se soustřeďuje hlavně v elektrických stanicích, kde se i působení těchto poruch nejvíce projevuje. Zkrat na vedení může vyvolat i výbuch příslušné kobky, nebo se v rozvodu přenese na místa, kde kvalita izolace je snížena. Toto se zejména projevuje u rozvodných sítí vn izolovaných, tedy s kapacitním proudem nižším jak 10A, kde normy ČSN ještě nepožadují vykompenzování kapacitních proudů sítě např. indukčností Petersenovou cívkou, která je zapojena mezi uzel vinutí trafa a pracovní uzemnění rozvodné stanice.

Z těchto důvodů se musíme postarat o to, aby jsme pokud možno zabránili vzniku otevřeného oblouku, který se může snadno přenést na další fáze a tak způsobit velkou havárii. Jeho úplná likvidace však není zcela možná a protože tuto závadu nemůžeme vyloučit, tak právě tomuto musíme věnovat co největší pozornost.

Jaké jsou tedy technické možnosti:

Zkouškami bylo ověřeno, že s počátečním zkratovým proudem I_ko do 15kA se dělící strůpky a průhledítka pouze doporučují a jinak není zapotřebí provádět žádná zvláštní opatření. Při proudu I_ks od 15 do 60kA jsou výše uvedená opatření již závazná. Při proudu I_ks nad 60kA se musí situace zkratových proudů řešit individuálně jako atypická zařízení a navíc musí být obsluha rozvodny od vlastního rozvodného zařízení oddělena stěnou. Omezující účinky zkratového proudu nám zajišťují např. výkonové pojistky nebo jiné omezovače zkratových proudů, které se užívají zejména v zahraničí. Je možno též používat správně dimenzovaných zkratovačů, které na základě řízeného impulsu se uvedou do činnosti, spojí všechny fáze nakrátko a způsobí tak dokonalý kovový zkrat. Tyto zkratovače pak jsou umístěny v přívodním vedení rozvodného zařízení. Tím se způsobí překlenutí hořícího oblouku, který zhasne, protože nemá napětí.

Vznik oblouku lze indikovat fotonkou, která reaguje v době 1ms na vzdálenost 2-3m nebo v době 2-3ms pro vzdálenost hořícího oblouku 5-8m. U nás se používají zábleskové ochrany, které přes zesilovací zařízení zajistí zapnutí zkratovače a v zápětí vypnutí vypínače v přívodním vedení. Při této ochraně jsou běžně používané ochrany a jistící relé z vypínacího procesu vyloučeny.

Pro jednu kobku postačí podle členitosti 2-4 fotonky. Tímto opatřením se oblouk zhasne za 6-10ms. Energie uvolněná obloukem je cca 500Ws což je takové množství energie, která nemůže zařízení ohrozit.

Místo fotonek lze použít i kontaktních manometrů nastavených na tlak 0,1-0,3atm tedy na 0,01-0,03MPa. Toto se hodí zejména na uzavřená zařízení. Tyto prvky zajišťují vypnutí v čase 3-4ms.

Další zásadou je, aby se při působení oblouku zabránilo vzniku hořlavých plynů, které mohou vznikat hořením izolantů. Dalším nebezpečím je pro provozované zařízení výbuch těchto plynů a v případě vytvoření z těchto plynů stachimetrické směsi se vzduchem pak i detonace, jejíž tlaková vlna je zvlášť ničivá.

Vzniklým zářením oblouku může nastat u sousedních kobek fotoionizace ovzduší, což může mít za následek vznik nového oblouku na jiném místě rozvodného zařízení. Z těchto důvodů se také systémy přípojnic -A-, -B- atd. oddělují dělící příčkou. Z hlediska průzkumu bylo zjištěno, že se v praxi trojfázový zkrat vyskytuje v 5%, dvoufázový v 10% dvoufázový zemní ve 20% a zemní spojení jedné fáze se zemí je pak v 65%. Vzhledem k tomu, že zemních spojení je nejvíce a mohou nastat i jako stavy přechodné, bývá v rozvodně zařízením pro opětovné zapnutí. Pokud však porucha i nadále trvá zařízení se již nově nesepne a automaticky se odstaví z provozu. Zařízení pro opětovné zapínání může být jako třífázové nebo i jednofázové, přičemž se pak spíná pouze ta fáze, kde byla vyhodnocena porucha. U třífázového opětného zapínání se počítá za optimální max. dobu opětného zapnutí 0,2-0,25s, po kterou může být proud přerušen, aby toto nemělo vliv na celkový provoz rozvodné sítě. Oproti tomu u jednofázového opětovného zapínání je tato doba delší a to asi 0,8s. Rychlým opětovným zapnutím po zkratu se automaticky likviduje asi 90% všech jednopólových zkratů bez následků na vlastní rozvodné zařízení.