Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: OPAKOVÁNÍ: Jaké známe chyby měření? (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 7.08.2015
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

OPAKOVÁNÍ: Jaké známe chyby měření?


Při měření elektrických veličin si neděláme iluze, že naměřená hodnota je stoprocentně pravdivá. Měření je zatíženo nějakou chybou, nejistotou. Při vyhodnocení výsledků měření při revizích je třeba s chybou měření počítat především tehdy, kdy se naměřená hodnota blíží mezní hodnotě veličiny povolené normou. Co je chyba absolutní, relativní, základní a pracovní?
Leoš Koupý, ze dne: 7.08.2015


Jak ví jistě každý, kdo má alespoň základní elektrotechnické znalosti, nejsou hodnoty naměřené měřicím přístrojem absolutně přesné. Skutečná hodnota měřené veličiny se této - přístrojem zobrazené hodnotě - více či méně blíží a nachází se v intervalu definovaném chybou neboli nejistotou měření měřicího přístroje. Při vyhodnocení výsledků měření při revizích je třeba s chybou měření počítat, a především tehdy, kdy naměřená hodnota se blíží mezní hodnotě veličiny povolené normou, je třeba chybu měření spočítat a vyhodnotit, zda po jejím zohlednění je výsledek z hlediska ČSN ještě vyhovující a lze-li tedy spotřebič označit za bezpečný.

Základní pojmy týkající se přesnosti měření přístroje a vyjádření chyby (nejistoty) měření jsou uvedeny dále.

Kurzívou je uveden příklad výpočtu chyby měření pro konkrétní měřící přístroj.

Vyjádření chyby měření:
Obvykle se chyba měření skládá ze dvou částí . První část bývá proměnná a její absolutní hodnota závisí na velikosti naměřené hodnoty. Nazývá se chybou z měřené hodnoty. Druhá část je konstantní v celém měřicím rozsahu, na velikosti naměřené hodnoty nezávisí a nazývá se chybou z měřicího rozsahu.

± (x% z MH + yD)       ±((x% z MH + y% z MR)

Ohmmetr s pracovní chybou: ± (2% z MH + 5 D)

Absolutní chyba měření:
Lze z ní stanovit absolutní hodnotu (velikost) chyby měření konkrétní naměřené hodnoty přímo v jednotkách měřené veličiny. Je-li absolutní hodnota chyby přičtena a odečtena od naměřené hodnoty, definuje interval, ve kterém se nachází skutečná (pravá) hodnota měřené veličiny.

Naměřený údaj na displeji ohmmetru  1.00Ω

Výpočet chyby měření: ±(0,02 + 0,05) = ±0,07Ω
tzn. skutečná hodnota odporu bude v rozmezí 0,93-1,07Ω

Relativní chyba měření:
Jedná se o procentní vyjádření absolutní chyby k měřené hodnotě

Příklad výpočtu pro ohmmetr s výše uvedenou přesností měření:
±(0,07Ω/1,00Ω)x 100%=7%
±(0,052Ω/0,10Ω)x100%=52%
±(0,0502Ω/0,01Ω)x100%=502%

Základní chyba měření:
platí pro měření prováděná v předepsaných referenčních podmínkách

Pracovní chyba měření:
platí pro měření prováděná v pracovních podmínkách
Podle ČSN 61557 může být relativní prac. chyba měření max. 30%.

Měřicí rozsah:
V tomto rozsahu je přístroj schopen měřit a zobrazovat výsledky měření.

Rozlišovací schopnost:
Je nejmenší na displeji zobrazitelná část měřené hodnoty.

Jmenovitý rozsah:
V tomto rozsahu je pracovní relativní chyba menší než povolená (30%). Lze jej vypočíst z výrobcem udané pracovní chyby měření:

Δjm=100xρMR/(ρprac - ρMH)

kde:
Δjm je hledaná spodní hranice jmenovitého rozsahu,
ρMR je pracovní chyba z měřicího rozsahu,
ρprac je maximální, příslušnou normou povolená pracovní chyba měření
ρMH je pracovní chyba z měřené hodnoty.

Pro ohmmetr s výše uvedenou přesností měření tedy platí:

Δjm= 100x 0,05/(30%-2%)=0,18Ω

Příklad technických parametrů ohmmetru:

Měřicí rozsah 0,00-9,99Ω
Rozlišovací schopnosti 0,01Ω
Základní chyba ±(1% z MH+3D
Jmenovitý rozsah 0,18-9,99Ω
Pracovní chyba ±(2% z MH+5D)




Jak se vypořádáte s chybou měření
ve své praxi vy?
Podělte se s námi v níže uvedené diskusi!
TEXT Z OBLASTÍ
SOUVISEJÍCÍ KONTAKT

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.