Naše ekonomika se stále více opírá o průmyslovou výrobu, vyspělé technologie, inovace a výzkum. Světové společnosti, které k nám přicházejí, ale i domácí firmy pociťují čím dál větší nedostatek absolventů technických oborů. To je velká šance pro studenty středních škol, kteří se rozhodnou takové obory studovat. Absolventi Vysokého učení technického v Brně bez problému nacházejí zaměstnání s perspektivou rychlé profesní kariéry u českých i špičkových zahraničních firem. Jejich mzdové ohodnocení převyšuje průměr platů, kterých dosahují absolventi jiných vysokých škol.

Vysoké učení technické v Brně (VUT) je jednou z největších vysokých škol v České republice. Na nejstarší české vysoké škole na Moravě studuje téměř 24.000 studentů. VUT poskytuje vysokoškolské vzdělání v bakalářských studijních programech (se získáním titulu Bc.), magisterských programech (Ing., Ing. arch. a MgA.) a doktorských programech (Ph.D.). Univerzita má osm fakult - Fakultu strojního inženýrství, Fakultu stavební, Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií, Fakultu informačních technologií, Fakultu chemickou, Fakultu podnikatelskou, Fakultu architektury, Fakultu výtvarných umění a tři Vysokoškolské ústavy VUT v Brně (Středoevropský technologický institut VUT v Brně, Ústav soudního inženýrství a Centrum sportovních aktivit VUT v Brně).

Studium technických oborů na VUT v Brně je propojeno s aplikační sférou, studenti mají možnost zapojit se do řešení výzkumných úkolů, které zadává spolupracující firma.

O efektivní spolupráci Vysokého učení technického v Brně s aplikační sférou se stará specializované centrum – Útvar transferu technologií VUT v Brně, které reaguje na konkrétní požadavky aplikační sféry. V případě, že firma projeví zájem o spolupráci na některém výzkumném projektu, na Útvaru transferu technologií najdou pro firmu partnera v rámci fakult VUT v Brně a zprostředkují kontakt. Zajímavou možností pro firmy je spolupráce s VUT v Brně s využitím finanční podpory z Ministerstva průmyslu a obchodu nebo z Technologické agentury ČR.

Za dobu pěti let své existence toto centrum podpořilo a zprostředkovalo desítky zajímavých projektů. Některé z nich budou představeny na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně na brněnském výstavišti v rámci expozice VUT v Brně v akci Transfer technologií v pavilonu A1. VUT v Brně tam mimo jiné umístí i jeden výjimečný exponát – nově vyvinutý experimentální bezpilotní letoun MARABU.

Letoun Marabu se 14.července 2010 oficiálně předvedl ve vzduchu
Po řadě úspěšných konstrukčních projektů se v současnosti tým profesora Píšťka na Leteckém ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně věnuje vývoji prototypu experimentálního letounu VUT 001 Marabu, který slouží pro integraci a testování vybavení bezpilotních letounů. Dnes se za účasti pozvaných hostů a novinářů, před fotoaparáty a televizními kamerami předvedl za letu.

Projekt VUT 001 Marabu se rozběhl v roce 2006, kdy profesor Píštěk oslovil průmyslové partnery a navrhl jim nový koncept vývoje bezpilotních letounů založený na vytvoření experimentálního letounu a postupném přechodu z plně pilotní verze na verzi bezpilotní. Konstrukční řešení letounu je unikátní (kompozitový trup, kovové křídlo a vodorovné ocasní plochy, příprava pro letové zkoušky proudové pohonné jednotky), navíc kromě pístového motoru zajišťujícího primární prostředek pohonu disponuje rovněž experimentálním proudovým motorem. Řízení proudového motoru zajišťuje elektronický systém. Start je elektrický, stejně jako čerpadlo paliva a oleje. Motor umožňuje letounu Marabu vystoupat až do výšky 8.000 metrů.

Univerzitnímu týmu pod vedením profesora Píšťka se však mimo nezpochybnitelné konstrukční úspěchy výborně podařilo navázat projekt na aktivity průmyslových partnerů (např. vývoj malých proudových motorů pro bezpilotní letouny, vývoj avionického vybavení, atd.). Od počátku na něm spolupracují průmyslové podniky První brněnská strojírna Velká Bíteš, Jihlavan-Airplanes a Plast Servis. Celá myšlenka našla podporu i u Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ve formě grantového projektu.

„Projekt nese název Marabu, protože navrhovaný letoun tohoto ptáka svojí přídí a konstrukcí trupu vzdáleně připomíná. Bezpilotní prostředek totiž potřebuje v přední části trupu dostatečný prostor pro přístroje – například pro snímání prostoru před letounem a přenos obrazu do pozemního řídicího střediska,“ vysvětlil dnes na slavnostním křtu letadla jeho neobvyklé jméno profesor Antonín Píštěk, ředitel leteckého ústavu VUT v Brně. „Letoun má v současnosti kabinu pro dva piloty – stroj bude muset projít fází bezpečného zalétávání a teprve poté bude postupně osazen přístroji pro bezpilotní létání. Další fáze projektu zahrnují i tzv. fázi bezpilotního létání s dohledem pilota – inženýra, který sleduje činnost bezpilotního systému ve vzduchu,“ upřesnil Píštěk a závěrem dodal: “Marabu je první realizace svého druhu, která vznikla a byla realizována na akademické půdě, takže se před ní sklání kolegové z celého akademického světa. Mým přáním je, aby se rodina Marabu dále rozšiřovala a všechny tyto letouny aby plnily představy svých tvůrců.”

Konstrukce bezpilotních leteckých prostředků se celosvětově řadí vůbec k nejmodernějším trendům v letectví. Bezpilotní letadla se využívají především k vojenským účelům, ale značný potenciál pro široké uplatnění mají také v civilním prostředí. V tomto sektoru jejich širšímu použití zatím brání některé legislativní překážky. Po jejich vyřešení je však možné očekávat rozsáhlé využití bezpilotních prostředků (označovaných anglickým akronymem UAV) i v civilním sektoru.

Elektromobily přichází ...
Elektromobil Superbel.cz představí Vysoké učení technické v Brně na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Projekt, na kterém pracoval Ing. Jaromír Marušinec z Centra výpočetních a informačních služeb, je příkladem spolupráce inovačních firem a VUT v Brně.

Společnost Škoda Auto pro tento projekt darovala VUT v Brně nehomologované vozidlo Škoda Superb. Vlastní přestavbu realizovala společnost EVC Group, kde na vozidle pracoval Ing. Martin Solař také doktorand z Fakulty strojního inženýrství a Miroslav Svačina student Fakulty Informačních technologií VUT. Doc. Pavel Vorel a Dalibor Červinka z Ústavu výkonové elektrotechniky a elektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně připravují pro tento elektromobil rychlou nabíječku, která bude schopná nabít vozidlo z 10% na 90% kapacity za 30 minut.