BVV: Město Brno jako majoritní vlastník BVV

Rozhovor si můžete přečíst v také textové podobě ...

Co se vše odehrálo po dobu co Messe Düsseldorf vlastnil určitý podíl v tom veletržním areálu a oč dnes přicházíme, když tam německý podíl již nebude?
Messe Düsseldorf vlastnil 61% akciového podílu ve společnosti Veletrhy Brno. Transakce byla ukončena 31. března tohoto roku. Co se stalo? Vidíte, že se v zásadě nestalo nic, veletrhy fungují dále i tento Strojírenský veletrh funguje dobře. A co se stalo za těch 18 let? Myslím, že Veletrhy Brno, a. s. je přece jen trošku jiná než bylo BVV před vstupem Messe Düsseldorf. Víme, že vlastně ta "Mecca" veletržního průmyslu je Německo, kde  veletržní správy a výstaviště vypadají tak jak mají vypadat. My jsme dnes německy organizovaná veletržní správa.

Co vše se změnilo během partnerství s Messe Düsseldorf?
Za tu dobu proběhla určitě podstatná modernizace výstaviště. Výstavba pavilonu P, modernizace pavilonu G, výstavba pavilonu V a F. To jsou základní pavilony, bez kterých bychom se v současné době asi neobešli a bez kterých by rozvoj veletrhu v Brně nebyl možný. Samozřejmě to financovala společnost Veletrhy Brno z vlastních zdrojů, nebo za pomoci bank, ale nedostávali jsme od nikoho žádné dotace, neplatilo to Messe Düsseldorf (akcionáři). Jenom v případě pavilonu P tam bylo nějaké malé kapitálové navýšení od obou akcionářů, ale v zásadě to byly vždycky Veletrhy Brno, a. s., která to financovala. To je to pozitivní.

Co vedlo Messe Düsseldorf k odchodu?
Kdybych já přišel do Německa, nebo do Číny a také bych nedovedl ovlivnit tu vlastní podstatu veletrhu, to znamená ty dané obory a ten daný trh. V té dané zemi to funguje nějakým způsobem a to může být člověk sebegeniálnější a mít sebelepší zkušenosti a vnášet do toho jakékoliv systémy ale stejně prostě ten veletrh funguje v Německu jinak. Jinak funguje v Americe, jinak než v Číně. A to je i ten důvod, proč se Messe Düsseldorf rozhodlo asi někdy v roce 2012/2013 udělat strategické rozhodnutí – vystoupit z Brněnského výstaviště, protože výstaviště sice má základní infrastrukturu, pavilony vypadají jako v Německu, ale oni cítili, že nejsou schopni ovlivnit vývoj těch veletrhů, protože to je dané ekonomikou, ekonomickou situací.
Proto došlo k odchodu německého partnera. Ovšem pro Veletrhy Brno to není žádná katastrofa, naopak. Nám celá ta transakce pomohla k výhodnějším nabídkám ve financováním u bank, čili se snižují i finanční náklady. Pokud se díváme na výhled hospodaření do budoucna, tak to je pozitivní. Myslím, že jsem řekl, že od roku 2016 budou hospodařit Veletrhy Brno jenom v ziskových hodnotách a tak to bude.


Nevznikne všelidovým referendem z veletržního areálu něco zcela jiného?
Myslím, že ty obavy vznikají z několika nešťastných nekvalifikovaných výroků ze strany některých zastupitelů, nebo lidí z magistrátu. Kladli si otázku, "co s tím výstavištěm budeme dělat?". Ale s výstavištěm se dá dělat jenom to, že prostě na výstavišti se dělají výstavní akce, veletrhy a kongresy.

Co Brněnské veletrhy znamenají ekonomicky a společensky pro město Brno?
Každé město se snaží normálně ve světe mít výstaviště, nebo minimálně kongresovou halu, aby se tam něco dělo. A to je určitě ten příspěvek. Brněnské výstaviště je součástí městské infrastruktury, tak jako je to nádraží, které sice ještě nevíme, kde bude ležet. Nerad bych se dočkal nějakého všelidového referenda o tom, co se má dělat s výstavištěm a zda se se mají odstraňovat ploty. To prostě nejde, pak to není výstaviště. Výstaviště je "fabrika"na veletrhy. Tak to je ať se to někomu líbí, nebo nelíbí.

Proč se ta města snaží o to, mít výstaviště, nebo městskou kongresovou halu slušnou? Proč do toho dávají enormní peníze? Byl jsem v červnu v Paříži, a dozvěděl se, že přestavují výstaviště ještě podle Versai a to nákladem, 500 milionů Euro. To je nepředstavitelné. Vídeňské výstaviště stálo městskou pokladnu (tedy město) 200 milionů Euro. Proč města dávají tyto investice? No proto aby v Paříži získali obrovské světové kongresy. V Paříži jde o kongresovou halu pro 30 tisíc osob. Osobně neznám kromě kardiologického kongresu v Americe větší akci, která má 30 tisíc účastníků. To jenom kardiologové možná. A přesto Paříž dělá takovouto investici, aby stáhli ze světa tyto obrovské akce, aby přinesli do své Paříže život, i když je specifická a život tam má.

Jak přiblížit ekonomiku veletrhů aby to bylo občany lépe pochopitelné?
Předseda zastřešující čínské organizace CCPIT se mě ptal na provoz našeho výstaviště. Velice hodnotil, jak je to tady organizované a ptal se mě na hospodaření a jak hospodaříme. Byl velice překvapen, že my hospodaříme v podstatě někde s nulou, nebo někde v zisku. Jinak bychom to ani do budoucna financovat nemohli. A to ho velice zaujalo, protože v Číně sikaždé velké město (kde je 10 tisíckrát víc lidí) vybudovalo velká výstaviště, ale on říká, že všechna ta výstaviště hospodaří se ztrátou a dotují to ta města. A z jednoduchého důvodu, protože ta výstaviště mají velký ekonomický multiplikační efekt na tu oblast a na to město.
Máme v Brně sice 4 hezké vily, hezké náměstí a 6 hezkých kostelů, ale to pořád nedonutí ani ty cestující Poláky, aby se tu zastavili.


Ona je ta představa využití nevyužití výstaviště daná možná tím, že lidi si říkají, no ten veletrh trvá 5 dní a co. A co dál? Ale výstaviště je využito asi 300 dní v roce a můžeme to vědecky dokázat. Na tento veletrh se připravuje 2 měsíce a taky 2-3 týdny se likviduje, protože tohle všechno tady nevyroste přes noc. To je prostě něco, co se těžko vysvětluje a tak je to i s jinými veletrhy. Proč neděláme takovou akci a onakou akci, ale když za námi ti lidé přijdou tak se skoro vždy streví do termínu, kdy nemáme ten daný prostor. Takový březen, květen, září, říjen, to jsou takové magické termíny, kdy když někdo přijde, že tady chce udělat velkou firemní akci, nebo nějaký kongres, tak řeknu bohužel, posuňte to o 14 dní a někdy se s těmi termíny těžko hýbe. Já bych se budoucnosti výstaviště nebál, já věřím, že rozum, pravda a láska zvítězí.

Je opravdu stávající ekosystém výstaviště připraven na otevření se veřejnosti tak, jak se proslýchá?
Já jsem slyšel spoustu úžasných nápadů, že v pavilonu A bude technické muzeum, tam bude něco, tam bude aquapark atd. Ale ti lidi si neuvědomují, že ty pavilony jsou skutečně vytížené, že přináší určité tržby a jakékoliv narušení toho ekosystému, jak správně říkáte, by znamenalo katastrofu pro celou společnost. Takže i sebedivočejší nápady prostě nejdou. To prostě nejde, aby ten akcionář tu společnost mohl poškodit. Takže se neobávám. Ale někdy ty diskuse jsou docela zajímavé, protože do toho vstupuje spousta nekvalifikovaných pohledů.


Nechybí Vám možná nějaká provázanost na ty externí společnosti mimo areál? Že by mohlo více firem spolupracovat na veletrhu.
My bychom taky chtěli, aby všichni ti, kteří mají jakýsi prospěch ekonomický z toho veletrhu, ať jsou to hotely, restaurace, taxikáři a další, tak aby trošku sponzorovali duch toho veletrhu, aby ty návštěvníky vítali. Nejsou to jenom studenti technických vysokých škol, kteří kolem nás právě prochází, ale ze strany těch vystavovatelů přijede 7 tisíc, máme to spočítáno pomocí průkazů, které jim vystavujeme. 7 tisíc osob z celé České a Slovenské republiky a ze zahraničí. To jsou lidi, kteří tady přespávají, oni tady nejsou jen během veletrhu ale jsou tady před veletrhem. Jsou to technici. Ti v podstatě utrácí nejvíc v těch restauracích před veletrhem i po veletrhu. Takže určitá studie KPNG ta odhadla, že ekonomický přínos Strojírenského veletrhu pro město a regiony je 0,5 miliardy korun do ekonomiky města. Takže když se mě ptají lidé z města, co z toho mají ti občané města Brna, já říkám, že mají z toho to, že jsou o něco bohatší.

Pane Kuliši děkuji moc za rozhovor, já si myslím, že jste mi objasnil to, co bychom měli všichni chápat asi jako Vy
Nebojte se, já si myslím, že budoucnost výstaviště veletrhu je dobrá.



O společnosti Veletrhy Brno
Společnost Veletrhy Brno je organizátorem odborných mezinárodních veletrhů na základě potřeb sektorů české ekonomiky, jejichž zájmy reprezentují příslušné odvětvové svazy. Veletrhy Brno navazují na tradici výstav v Brně, která byla zahájena v roce 1928 Výstavou soudobé kultury v Československu. V padesátých letech minulého století se podařilo na brněnském výstavišti uspořádat Výstavu československého strojírenství a následně Mezinárodní strojírenský veletrh. Od této doby se veletržní činnost na brněnském výstavišti rozvíjela a Brno získalo pověst veletržního města. Slovo Brno se stalo v češtině synonymem pro výstaviště a veletrhy. Ročně se na brněnském výstavišti koná zhruba 50 veletrhů, které navštíví téměř 1 milion návštěvníků. Jedním z nevýznamnějších veletrhů je MSV – mezinárodní strojírenský veletrh, který je uznávaným evropským průmyslovým veletrhem.