S opravami, rekonstrukcemi a výstavbou nových kabelových vedení se setkáváme téměř neustále. Pro eliminaci možných negativních dopadů této činnosti na chod měst či venkova je proto zapotřebí využívat nejmodernější metody pokládky. Jednou z moderních metod bez výkopové pokládky kabelových vedení je pluhování – metoda, která byla v minulosti využívána v ČR pouze pro pokládku sdělovacích kabelů. V zemích EU se již několik let používá nejen při pokládce komunikačních systémů, ale i jiných sítí technického vybavení, jakými jsou vodovody, plynovody, sdělovací kabely, elektrické vedení středního a vysokého napětí apod.

Neočekávejme však, že tato technologie zcela nahradí klasické metody pokládky. Lokalit, kde je a bude i v budoucnu potřeba využívat klasické metody, je stále mnoho.  Ať už jde o rozšiřování nebo posilování distribuční sítě či o vybudování přípojek k novým průmyslovým zařízením, investor se vždy může setkat s námitkami občanských iniciativ nebo s požadavky legislativy ve vztahu k životnímu prostředí. Použitím technologie pluhování lze dosáhnout nejen významně nižšího zatížení okolní krajiny, ale je možno také výrazně snížit investiční či provozní náklady a snadněji splnit legislativní požadavky, které vyplývají z příslušných dokladů v rámci stavebního řízení.

Popis zařízení
Pro pluhování kabelových vedení se využívá zaorávací sestava, kterou tvoří výkonný tahač, zaorávací pluh a odvíjecí zařízení. Odvíjecí zařízení může být realizováno buď jako nástavba na zaorávacím pluhu či nákladním autě s přívěsem, nebo může být samostatné. Rozmanitost nástaveb pluhu umožňuje pokládku více jednotek najednou.

V případě křížení s ostatními sítěmi lze pluhování přerušit. Kabelové vedení je tedy možno vyjmout v kterékoliv fázi pokládky. Při zaorávání ve zvlněném terénu jsou zaorávací pluh a pokládací zařízení vůči sobě pohyblivé. Při překonávání překážek (svahy, příkopy, jámy, měkké podloží) lze samostatně ovladatelná

ramena s nezávisle zavěšenými koly zaorávacího pluhu horizontálně přestavit z minimálně 1,9m až na 5,5m. Každé kolo je samostatně hydraulicky ovládáno, což umožňuje pluhovat ve svahu se sklonem až 45°.

Pluhování
Pokud jsou k dispozici výkresy s geodetickými daty, lze trasu zadat do řídicího počítače a pomocí referenčního bodu a řídicí jednotky je provedena automatická pokládka projektované polohy elektrického systému s maximální přesností. Pro optimalizaci pluhování se provádějí průzkumné vrty (detekce skalních útvarů) a určuje se třída těžitelnosti. Před samotným zahájením pluhování se elektrický kabel buď rozvine podél trasy, nebo je usazen na odvíjecím zařízení. Zaorávací pluh je zapřažen za tahač, který odjede na délku tažného lana (maximálně 120m), spustí opěrnou radlici, která se zaryje do země při napnutí lana. Pak probíhá vlastní zaorávání energetického kabelu – přitom hydraulická jednotka lanového navijáku přitahuje pluh silou až 80 tun.

V případě zemin třídy R6 (lehká skála) lze použít doplňkovou kladku, a dosáhnout tak dvojnásobné síly. Další možností jak dosáhnout větší tažné síly je táhnout pluh pomocí dvou lan (tahače stojí vedle sebe). Požadované hloubky uložení se dosáhne startovací jámou nebo postupným hydraulickým zatlačováním. Na základě výkonu tažné síly (záleží na typu pluhové technologie) a variabilitě zavádějícího zařízení je možné pokládat více systémů v jednom pracovním kroku (např. plynové vedení současně s telefonním/silovým kabelem), a to vedle sebe s definitivním rozestupem mezi jednotlivými systémy (dodržení rozestupů podle normy) až do hloubky 2,25m.

Zaorávací sestava
Špička zadávacího nože odtlačí zeminu od sebe a formuje tak dno pokládkového zářezu, na které se pomocí zaváděcího zařízení položí kabelová vedení. Současně se do zářezu vsouvá výstražná fólie ve vzdálenosti 30–40cm od elektrického kabelu (vzdálenost je variabilní). Na povrchu zůstane jen tenký zářez, který se následně rekultivuje pásovým bagrem. Zemina tímto vytvoří "klenbu", ve které je elektrický kabel (trubka) uložen bez působení tlaku zeminy, a následným prosakováním vody dojde k zanesení prostoru jemnými částečkami půdy – bahnem. Kabel je tak obalen jemnou zeminou. Maximální šířka záboru je 3–4m, zaorání může být provedeno již od 1,5m od překážky (svodidla, stromy aj.). Podle místních podmínek je možno zaorat až 30m kabelového vedení za minutu.

Schéma pokládky kabelového vedení metodou pluhování

• rychlost pokládky (20x rychlejší než bagr s klasickým výkopem)
• redukce počtu stavebních jam
• úzký pracovní pás
• minimální manipulace se zeminou (není nutné řešit skrývku ornice, přesuny hmot, dodatečné úpravy terénu po "slehnutí" zásypu atd.)
• minimalizace škod na zemědělských plodinách, protože nedochází k výrazné změně profilu terénu
  (např. slehnutím) ani k promíchání jednotlivých segmentů půdy
• možnost pokládky více systémů najednou (vedle sebe s rozestupem)
• šetrnost k životnímu prostředí
• minimální omezení dopravy
• zkrácení doby "obtěžování sousedů"
• a v neposlední řadě snížení rizika krádeže pokládaných sítí a sygnifikantní finanční úspora.
  

Od července 2011 je pokládka elektrických systémů bezvýkopovou metodou zařazena do PNE 34 1050. Zde je uveden nejen popis pokládky, ale i nezbytné požadavky na tuto metodu. Při vypracování normy se bral ohled nejen na kontrolu a dokumentaci materiálů a zpracovaní dokumentace skutečného provedení, ale i na bezpečnost zaměstnanců provádějících pokládku a celou mechanizaci. PNE 34 1050 znamená velký krok dopředu pro uplatnění uvedené metody s ohledem k oficiálnímu povolení provádění stavby touto metodou, řádné kolaudace revizními techniky a v případě pojištění zápisné uvedenou metodou.

Robin Cimr
IFK Gesellschaft m.b.H.

Článek vyšel také v časopise Elektroinstalatér 4/2012