Bezpečnost práce při zkušebním provozu prototypů strojních zařízení

Je běžnou praxí, že firma, která pořizuje nový stroj či zařízení, osloví několik výrobců, kterým předloží svou poptávku. Poté posuzuje předložené nabídky a vybírá s ohledem na cenu, parametry a technické řešení. Již v této fázi bývají mnohdy opomíjeny otázky bezpečnosti práce, ale neposuzuje se často ani vliv tohoto zařízení na bezpečnost práce a ochranu zdraví zaměstnanců na konkrétním pracovišti daného provozu. Již ve fázi návrhu strojního zařízení by se mělo postupovat podle zásad uvedených v příloze č. 1 nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení. Tato příloha upravuje základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnosti vztahující se na návrh a konstrukci většiny strojních zařízení.

Výše zmíněná příloha mj. stanoví, že výrobce strojního zařízení nebo jeho zplnomocněný zástupce zajišťuje posouzení rizika s cílem jeho snížení a určuje požadavky na ochranu zdraví a bezpečnosti, které platí pro strojní zařízení. Strojní zařízení musí být navrženo s přihlédnutím k výsledkům posouzení rizika a konstruováno tak, aby plnilo svou funkci a mohlo být provozováno, seřizováno a udržováno, aniž by osoby byly vystaveny riziku, pokud se tyto operace provádějí za předpokládaných podmínek, avšak rovněž s přihlédnutím k jakémukoli jeho důvodně předvídatelnému nesprávnému použití.

Samotné uvedení strojního zařízení na trh nebo do provozu pak upravuje §4 nařízení vlády č. 176/2008 Sb. Zde je potřeba zdůraznit povinnost výrobce uvést zařízení na trh nebo do provozu jen tehdy, pokud je provedeno tak, aby za předpokladu, že je řádně instalováno, udržováno a používáno pro účely, ke kterým je určeno, a za podmínek, které lze důvodně předvídat, neohrožovalo zdraví a bezpečnost osob. Před uvedením strojního zařízení na trh nebo do provozu, výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajišťuje posouzení shody, dává k dispozici technickou dokumentaci, potřebné informace ke strojnímu zařízení, zejména návody, vydává ES prohlášení o shodě a také zajišťuje, aby toto prohlášení bylo přiloženo ke strojnímu zařízení. Povinností výrobce je také opatřit strojní zařízení označením CE. Zmíněné nařízení vlády č. 176/2008 Sb. je prováděcím právním předpisem zákona č. 22/1997 Sb. Dodržování ustanovení tohoto zákona a navazujících předpisů je v kompetenci České obchodní inspekce (dále ČOI). Kontrola bezpečnosti technického zařízení, které je již v provozu, je v kompetenci oblastních inspektorátů práce (dále OIP). Inspektoři OIP se při šetření okolností a příčin pracovních úrazů často setkávají s tím, že firma úrazem postiženého zaměstnance se hájí slovy: "My máme potvrzení o shodě a označení CE od výrobce, tudíž jsme automaticky předpokládali, že zařízení je bezpečné. " Tímto tvrzením se někdy snaží zbavit odpovědnosti ze zanedbání předpisů v oblasti BOZP. Zástupci provozovatele zařízení si mnohdy neuvědomují, že instalací strojního zařízení a jeho předáním dodavatelem mu vyvstávají standardní povinnosti, které již vycházejí z legislativy BOZP, tj. ze zákoníku práce, zákona Č. 309/2006 Sb. a souvisejících předpisů.

Již samotný proces instalace strojního zařízení na pracovišti s sebou přináší mnohá bezpečnostní rizika pro dodavatele i odběratele zařízení. Tato rizika by měly obě strany předem vyhodnotit a přijmout opatření proti jejich působení ve smyslu § 102 odst. 3 zákona Č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Dalším krokem je výměna rizik mezi těmito dvěma zaměstnavateli, tedy vzájemná informovanost o rizicích, jak stanovuje § 101 odst. 3 zákoníku práce. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů koordinuje jeden ze zaměstnavatelů provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění (§ 101 odst. 4 písmo a). V případech, kdy to je možné, může odběratel předat dané pracoviště dodavateli. Pak je za BOZP v daném prostoru zodpovědný dodavatel. Výčet rizik vyplývajících z provádění instalace zařízení může být velmi široký (např. rizika při manipulaci s částmi zařízení, nebezpečí pádu osob, ale i předmětů, dále např. rizika při připojování zařízení ke zdrojům energie, ať už v jakékoliv formě). Nesrní být rovněž opomenuty ani rizikové faktory pracovních podmínek, např. zvýšená úroveň hluku, prašnosti, nebo záření (např. při svařovacích pracích).

Po ukončení instalace a připojení ke zdrojům energií nastává oživování stroje a jeho nastavování a zabíhání. Na těchto operacích se mohou podílet rovněž oba zaměstnavatelé. Pro tento režim platí stejné právní předpisy jako v předchozím odstavci. V této fázi musí stroj již být plně vybaven ochrannými zařízeními ve smyslu § 4 odst. I písmo a) zákona č. 309/2006 Sb. a ve shodě s technickými požadavky stanovenými nařízením vlády Č. 176/2008 Sb. Pokud musí být ochranná zařízení z nějakého důvodu odpojena či demontována, musí být vyhodnocena rizika, která toto odpojení přináší, a rovněž musí být přijata náhradní opatření proti jejich působení, např. organizační. Při zjištění jakéhokoliv rozporu v chování zařízení s průvodní dokumentací výrobce musí být výrobce nebo oprávněná osoba vyrozuměny a závada odstraněna. Toto platí dvojnásob u neshod týkajících se chování ochranných zařízení. Zařízení nebo jeho část nesmí být do odstranění neshody používáno. Toto se vztahuje k požadavku § 3 odst. 1 písmo a) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. používat zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací. Co se týče školení obsluh pro běžný provoz zařízení, je třeba dodržet ustanovení § 103 odst. 2 zákoníku práce, který stanoví povinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána. Zaměstnanci, kteří budou obsluhovat zařízení, musí být dokonale seznámeni s návodem výrobce a také prakticky zacvičeni. U školení a zácviku mnohdy také asistují zaměstnanci dodavatele. Zaměstnanci musí být podle § 103 odst. I písmo f) zákoníku práce seznámeni s riziky daného zařízení a s opatřeními přijatými proti jejich působení, vč. používání předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP). Zaměstnanci by měli být poučeni o tom, že při jakékoliv neshodě v chování zařízení s návodem výrobce musí okamžitě přerušit práci, bezpečně stroj odstavit a informovat zodpovědnou osobu.

Je třeba si uvědomit, že vyhodnocování rizik je neustále trvající proces. Provozovatel zařízení je proto povinen provoz a chování zařízení, ale i jeho obsluhu neustále sledovat, zvláště pak v počátcích jeho provozování. Není to jen úkolem osoby odborně způsobilé v prevenci rizik, ale zejména vedoucích zaměstnanců, pro něž je péče o BOZP jedním z úkolů stanovených § 101 odst. 2 zákoníku práce. Jak již bylo řečeno, zaměstnavatel nesmí opomíjet rizika vytvářená daným zařízením pod vlivem domněnky, že je vše vyřešeno prohlášením o shodě vypracovaným a dodaným výrobcem.

V následující části jsou popsány dva případy závažných pracovních úrazů, souvisejících se zkoušením prototypů strojních zařízení a jejich uváděním do provozu, které šetřil Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj (dále "OIP 8.00").

---

Prvním případem je těžký pracovní úraz,
ke kterému došlo v textilním provozu. Zaměstnavatel si nechal na zakázku vyrobit převíjecí stroj na textilní materiál. Tento materiál byl dodáván v podobě rolí o hmotnosti asi 400 až 700kg. Do role byla nasunuta pneumatická hřídel a v této podobě byl materiál přepraven před zdvižné, pneumaticky poháněné rameno, které roli s materiálem zdvihalo na vodicí rám ve výšce zhruba I m. Po této operaci mělo podle návodu výrobce zůstat zdvižné rameno v horní poloze z důvodu, aby zajišťovalo konec rámu proti náhodnému vypadnutí role z jakéhokoliv důvodu.

Stroj se však choval ve skutečnosti tak, že po najetí hřídele na indukční čidla automaticky spouštěl zdvižné rameno do dolní polohy, takže konec rámu zůstával nezajištěn proti vypadnutí hřídele s materiálem. Postižený zaměstnanec, který manipuloval s rolí usazenou na vodicím rámu, udělil roli nechtěně silový rotační impuls, takže tato role se odkutálela po vodicím rámu zpět a vypadla z jeho nezajištěného konce. Stalo se tak ve chvíli, kdy zaměstnanec byl sehnut, takže hřídel s rolí mu spadla na hlavu a způsobila těžké zranění hlavy a mozku.

Zařízení bylo v provozu téměř šest měsíců. Za celou tuto dobu nebylo zaměstnavatelem zjištěno, že stroj se chová po celou tuto dobu v rozporu s návodem výrobce. To bylo prokázáno výpověďmi zaměstnanců. V tomto případě byl porušen § 3 odst. 1 písmo a) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Následkem toho nebyl stroj vybaven ochranným zařízením,
které chrání zdraví a život zaměstnanců, jak požaduje § 4 odst. 1 písmo a) zákona č. 309/2006 Sb.

K dalšímu úrazu došlo u výrobce zařízení,
kde byl oživován prototyp stroje pro kontinuální lepení dvou materiálů systémem z role na roli. Pracovníci konstrukce chtěli odzkoušet funkci nouzového zastavení stroje s maximálním průměrem a hmotností rolí danými technickou specifikací stroje. Role papíru byla položena na paletě vedle stroje. Přemístění role z palety na manipulační vozík bylo bezpečně provedeno pracovníkem pomocí jeřábu zaměstnavatelem stanoveným způsobem.

Další manipulaci prováděl pracovník uvedeným vozíkem. Nejdříve couvl, aby se dostal do požadovaného směru ke stroji. Jel asi 1m rovně dopředu a pak začal zahýbat, aby se s rolí dostal k požadovanému místu u stroje. V průběhu zahýbání musel zastavit, aby srovnal rádius zatáčení pro správné navedení vozíku k uvedenému místu. Při opětovném zatlačení do vozíku potřebnému k rozjetí začala role vozík vpředu převažovat, zadní část vozíku, kde pracovník tlačil, se začala zvedat. Došlo ke skulení role dopředu a následně padající zadní část vozíku dopadla pravým kolečkem na pravou nohu zaměstnance a způsobila závažné zranění. Manipulační vozík byl vybaven nástavbou pro přepravu rolí - dodanou výrobcem manipulačních vozíků. Tato nástavba byla navržena a zkonstruována tak, že na klasických vidlích byla nasazena nástavba, která měla znemožňovat pohyb přepravovaného válcového předmětu (prohlubeň v rovinné ploše nástavby). Tento manipulační vozík měl být součástí dodávky celé technologie kontinuálního lepení dvou materiálů.

Na základě zjištěných skutečností a úrazového děje OIP dospěl k podezření, že výrobce uvedené manipulační techniky - vozíku s nástavbou - neprovedl řádné posouzení shody a vydal prohlášení o shodě, aniž prověřil dostatečně bezpečnost tohoto manipulačního prostředku. Rovněž byly zjištěny nedostatky v návodu k obsluze k tomuto manipulačnímu prostředku. Vzhledem k nekompetentnosti OIP v těchto záležitostech byl případ postoupen ČOI.