V minulosti jsem byl u zrodu několika odborných spolků v republice. Ale na valné hromady plzeňskéh cechu jsem začal  jezdit teprve před deseti lety. Tehdy mne zaujalo jejich skromné, ale velice praktické zaměření. Šlo o vzdělávání, výměnu komunikací a odborné zájezdy.
 

A v podstatě do dnes je tomu stejně. ECPR je však činný i jinak! Aktivně se zapojuje do připomínkování nově připravované vyhlášky 30/1978 Sb. prostřednictvím Odborného gremia. Toto společenství elektrotechniků si nikdy nedělalo nějaké ambice rozhodovat a ovlivňovat. Po dobu mého sledování si hledí především vlastní činnosti a nápomocnou ochotou druhým. Možná bych o nich mohl říct, že znají své hranice reálných možností a nepouští se do aktivit, které nejsou reálné.


A výsledek?
ECPR je tu! A každoročně mi stojí za to vydat se na tříhodinovou cestu do Plzně, abych se s nimi potkal. Valná hromada není o školení, ale o celoročním shrnutí všech aktivit a také finančního vyúčtování. Zde bych znovu připomněl, že i přes jejich dobré vztahy s německými cechy, žádný z nich se na financování ECPR nepodílí a nepodílel. Pokud nepočítáme symbolických 100 euro někdy před deseti lety. Financování, stejně jako samotné účetnictví je transparentní prakticky do posledního haléře a komentáře, se kterými jsme se mohli roky setkávat, jsou bezpředmětné.


Jakou má ECPR perspektivu?
Věčná polemika existence a funkce odborných občanských sdružení (dnes spolků) v tomto případě není na místě, za úspěšnost spolku hovoří výsledky a zájem členů samotných.

Co víme o ostatních spolcích?
Čím dál méně. Tak mi to charakterizují ti, kterých se ptám. Za velkou zmýlenou bych označil domněnku, že pokud cech není viditelný mediálně, tak není. Je, tedy možná je. Doba, kdy jsme referovali o mnohých cechovních událostech je prakticky pryč. A hezky potichu. Z mnohých uskupení se stala pouze tichá setkání hrstky pamětníků, což se k funkčnímu modelu ECPR nedá vůbec přirovnat.  A málokdo dokáže veřejně přiznat konec činnosti třeba jako to deklaroval zesnulý Jiří Hemerka se svým CERO (Cech elektrotechniků regionu Olomouc).


 
V čem tedy spočívá úspěch Plzeňáků?
Co dělají lépe? To může být častou otázkou. I když bych mohl vyslovit svůj pohled a srovnat činnosti jiných, neudělám to. Asi by to nebylo správné. Plzeň je jiný region s jinými zvyklostmi než další regiony. Pro všechny platí stejné zákony, nařízení, vyhlášky a navíc ČSN, ale jakou cestu zvolíme k naplnění našich cílů a povinností lze označit za směs tajných ingrediencí každého z nás. Zvenčí vidíme pouze některé skutečnosti. Úzká spolupráce s místním SOUE, odbornými úřady OIP, TIČR, ÚP, FÚ, Žú, ale také spolupráce s ESČ a přátelství s odborníky z Tachova.

Jaké parametry tedy u ECPR vnímat?

• ECPR má 150 fyzických osob, z toho 9 právnických osob s počtem zaměstnanců do 24 lidí, celkem 159

• ... tři čestné členy z cechu ze Spolkové republiky Německo. 
  

• ... pět odborných seminářů a dva semináře jako příprava ke zkouškám dle vyhl. 50/78Sb.

• pořádá kurzy a zkoušky dle vyhl. 50/78Sb. jak pro  učitele a žáky SOUE Plzeň, učitele gymnázií a základních škol, tak i pro další zájemce tohoto zaměření.

• pořádá jednou ročně kurz revizních techniků.

• k seminářům, kurzům a školením ECPR vydáná odborné příručky (jako trvalou pomůcku) související s přednášenými tématy.
  

• dvoudenní tematický zájezd s odbornou prohlídku jednoho brněnského výrobního závodu ABB.
  

• seminář o daních z příjmu s pracovnicí finančního úřadu pro Plzeňský kraj
  

• seminář s názvem „Dodržování zásad seriózního podnikání v elektrotechnice“. Zástupce Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj.

• o požadavcích legislativy živnostenského podnikání. Přednášel zástupce České obchodní inspekce pro Plzeňský a Karlovarský kraj. O platných standardech a legislativě přednášel zástupce Technické inspekce České republiky Praha, pobočka Plzeň.

• zástupkyně Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje upozornila na rizika požární bezpečnosti při práci na elektrickém zařízení.  Účastníci semináře získali přehled o tom, jak kontrolní orgány postupují, při řešení problému, týkajících se našeho oboru.

• seminář „Ochrana před bleskem a přepětím“. Poznatky při navrhování, stavbě a údržbě ochrany před bleskem a přepětím podle souboru norem ČSN EN 62305-1 až 4 (Jiří Kutáč DEHN + SÖHNE).
  

• seminář „Vnitřní ochrana objektů proti přepětí“. (Daniel Anděl, Hakel-Trade).

• seminář  s názvem „Normy jsou pro elektrikáře důležité jako noty pro muzikanty“. Jan Doležel o ČSN 33 2000-6 ed.2
  

• odborné přednášky z okruhu platných standardů a legislativy nutných pro přípravu k přezkoušení a zkouškám podle požadavků vyhlášky č. 50/78Sb.
  

• zkoušky a přezkoušení dle vyhl.50/78Sb. a vydání příslušných osvědčení. Na základě těchto přednášek a po úspěšném složení zkoušek bylo vydáno 79 osvědčení dle § 6 až 10 a 35 dle §11. Za celý rok bylo vydáno celkem 315 osvědčení.

• kurz revizních techniků. K tomuto kurzu byla vydána příručka, která obsahuje všechny otázky vydané orgánem TIČR. A nejen otázky, ale i správné odpovědi s odkazy na příslušnou normu, zákon nebo vyhlášku.
  

  


Kam zmizí energie spolků?
Pokud někde spolek zmizí, energie se přesune do jiného právního uskupení. Odborníci tu budou, jen jiní a jejich rad budeme využívat za jiných podmínek. Nikdy jsem se netajil názorem, že za každým cechem je důležité hledat konkrétní lidi. Tedy ty, kteří dělají něco navíc, přičemž výsledkem je kladná zpětná vazba příjemců (v tomto případě členů cechu). Ovšem ne každé sdružení má vytvořenou strukturu tak, aby při odchodu cechmistra byl i nadále funkční, úspěšný a rozvíjel se.

Proto pokud máte ve svém okolí ty, kteří prokazatelně dávají víc než je nutné, pochvalte je. Třeba i jen dobrým slovem. V mnohých případech je takové ocenění strašně moc!