Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: AG# 4.0 Mafiánský vidlák (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 23.09.2017
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

AG# 4.0 Mafiánský vidlák


AG# 4.0 Mafiánský vidlák
Jiří se v místním hostinci dozvěděl vše o místních elektrikářích a hlavně o představiteli cechu elektrotechniků. Pivní výpovědi obsahovaly informace o všem možném. Šlo o snůšku obecných představ, pomluv a dohadů. Jirka věděl, že pokud chce pracovat v tomto kraji, musí zjistit všechny zvyklosti a kompetence. Od bývalého klienta se dozvěděl zajímavý příběh o obchodování aktivními hromosvody. Ale sám dobře věděl, že to byla pouze část pravděpodobné pravdy. O důvod víc potkat cechmistra Jarouška ...
Servisní upozornění systému diskusního fóra, ze dne: 23.09.2017



Jirka otevřel oči a dostal zásah paprskem ranního slunce. “Začíná krásný den” a zapálil plamen sporáku. Základním ranním vyprošťovákem byl tradiční hrnek silné socové kávy. “Jak to mohu pořád pít ... je to jakýsi zatracený návyk z minulosti ...”, zalil hrnek do dvou třetin a zapíchl lžičku do husté duhové pěny s barevnými bublinkami ... Posadil se ke svým poznámkám a oči se zastavily nad zmínkou o cechmistrovi. 

Zjistit, kde nalézt elektrikářský cech, tedy spolek pokud chcete, nebyl po návštěvě hostince zase tak velký problém. Stačilo napsat adresu do vyhledávače a výsledky tu byly okamžitě. Natáhl kalhoty, hodil na sebe bundu a skočil do vozu. Se startem motoru se z rádia ozvaly trylky skupiny U2, které po chvíli přerušily primitivní komentáře spíkra místního rádia. “Blbec”, proběhlo Jirkovi hlavou, “takovou pěknou skladbu pokazil informací o tom, že svítí slunce. Blbec, stěrače stírají, houkačka houká ...”.



Adresa byla sice přes celé město, ale cílové překvapení stálo za to. Velká usedlost s rozsáhlým hospodářstvím dala tušit pilného majitele. Ten na sebe nedal dlouho čekat. Jiří sice prošel zcela osamocen vraty, netušil však, že přerušil infrazávoru, která jeho přítomnost okamžitě v tichosti nabonzovala do nitra statku.


Uprostřed velice upraveného statku se zjevil silnější chlapík menšího vzrůstu a s bradkou. Byl podezřelý tím, že jeho oblečení zásadně nekorespondovalo s okolím. Vzdálený zvuk dobytka, koní, hus a slepic by vhodně doplnila spíše role kovboje a před Jirkou stál skoro politik. Oblek, lakýrky a tak ....  Po bližším prozkoumání to však politik nemohl být. Na jednom zápěstí tlustý zlatý řetěz a na druhé se blýskal velký pečetní prsten. Kravata komicky dlouhá pouze do půl břicha a celkovou groteskní postavičku dokreslily bílé ponožky k tmavým kalhotám a obuvi.

"Čím mohu být nápomocen?", otázal se s otevřenou náručí chlapík. Jirku oslnil záblesk zlatého zubu v jeho úsměvu. "Hledám vedoucího elektrikářského cechu", svěřil se Jirka a očima hledal, co by mu v okolí připomínalo toto řemeslo. "Tak to jste na správné adrese! Už tomu velím nějaký pátek! Jmenuji se Jaroušek", chlapík zařadil rychlostní stupeň vpřed a vytlačoval Jiřího zpět k vratům. "Potřebujete něco nainstalovat? Nebo zrevidovat nebo chcete přezkoušet?".


"Ne, děkuji", opáčil Jiří, "jsem revizní technik. Rád bych se adaptoval v novém prostředí". Výraz v obličeji otylého chlapíka dal tušit odpor k nově příchozí konkurenci. “A co byste potřeboval ode mě?”, vyštěkl prudce. “Slyšel jsem, že zde funguje elektrikářský cech a myslím, že bych mohl být svými zkušenostmi docela dobře nápomocen”.  “Hmmm”, zamyslel se chlapik.  A zadíval se na Jirkovu novou Fábii. “Záleží na tom, co nám chcete nabídnout, nevím co nám chybí tak důležitého. Doposud jsme si vystačili sami.”.

“Tak možná víte, že mít informace dřív než ostatní lze považovat u schopného člověka za konkurenční výhodu”, zkoušel Jirka na Jarouška, “to by vás mohlo s novelou zákona o bezpečnosti práce přece zajímat, ne?”. “Nebuďte komický, o tom vím dávno”, nenechal se Jaroušek, “máme své kontakty všude. Asi nemáme o čem mluvit! My, vážený pane jsme poctiví elektrikáři a žádné podrazy nás nezajímají. U nás jste na špatné adrese”. Bylo jasné, že tato schůzka skončila. “Děkuji za váš čas a kdybyste něco potřeboval …”, zakončil Jirka krátký dialog a podal Jarouškovi svou vizitku. Ten ji bez podívání sevřel roztřepanou rukou a obě ruce vsunul do kapes u kalhot.


Návštěva u Jarouška nestála skoro za nic, ale za zkušenost přece. “Jestli jsem ho špatně neodhadl. Hodně opatrný, nepřístupný a hlavně ví o novele zákona, i když se ještě zatím žádná ve skutečnosti nechystá. Ten chlapík mi ničím elektrikáře nepřipomíná a dokonce ani v tom stavení nebylo elektrikářského vůbec nic".

Cestou do města Jirka vytočil číslo na přítele vzdělávací agentury vedlejšího kraje, aby se zeptal na podrobnosti o činnosti tohoto spolku. “Nevím co jsi čekal, jde o místní mafiánský klub staromilců”. Zadunělo v reproduktorech Fábie.  “Divím se, že ztrácíš čas odrhovačkami minulého tisíciletí”, dodával kamarád. “Co se divíš, chci vědět do čeho jdu, když mám pracovat v oboru v tomto zapadákově”. “To ses obrátil na toho nejlepšího”, pokračovalo z telefonu ironicky, “vždyť to je gangster”. “V dnešní době, v tomto oboru? To je nesmysl, to není možné”, nevěřil Jirka, ale stejně mu něco našeptávalo, že ten vidlák bez vidlí nebyl zcela mimo mísu.


"Ještě zkusím místní elektromontážní firmu, tam bych mohl znát nějaké lidi ze staveb", pomyslel Chodič a odbočil doprava k novému prosklenému areálu. “Dobrý den, ucházím se o zaměstnání ve vaší společnosti, mohl bych s někým hovořit prosím”, vyslovil přání na recepci. “Dobrý den, jste s někým domluvený?”, otázala se překvapená recepční. “No, to nejsem. Napadlo mne to, když jsem jel kolem. Přestěhoval jsem se do města nedávno a myslím, že mám co nabídnout”, vysvětlil udivené pracovnici Jirka. “Zkusím někoho sehnat, posaďte se prosím”, vyzvala ho a zvedla sluchátko telefonu.

Jirka si prohlížel vystavené reference staveb. Některé znal velice dobře, protože byl v týmu předávek a zprovozňování systémů. Někdy by se tato činnost dala označit za detektivní. Chyby v projektech, lidská tvořivost, nedbalost nebo jiná administrativní chyba dokázala zaměstnat mnoho lidí na hodně dlouho. “Dobrý den, jmenuji se Mládek, vy byste u nás chtěl pracovat?”, ozvalo se po chvíli za Jirkovými zády. “Dobrý den, Chodovský, znám z minulosti vaši firmu a myslm, že bych mohl být přínosem”. Oba pokračovali do zasedací místnosti. Mládek Chodovského pozorně a se zájmem vyslechl. Schůzka skončila vysvětlením, že takové místo volné nemají, ale že se o nabídce zmíní na poradě ještě tento týden.


Tak a teď bych mohl vysypat krabice a začít dělat pořádek, proběhlo Jirkovi hlavou. Jenže byt byl zcela prázdný. Petr jej nechal ještě před odjezdem do Francie vystěhovat a vylíčit. Jirka potřeboval alespoň stůl a židli. Nocovat ve spacáku na holé zemi v zásadě problém neměl, ale nepracovat za skutečným stolem, problém opravdu byl. 




V dalším díle příští týden …
Jirka se rozhodne vybavení bytu vylepšit a vyrazí do města. Zcela nečekaně mu zazvoní telefon a ozve se ženský hlas, který mnoho roků neslyšel. Jirka byl mile překvapen a hned si vzpomněl na ...
 
Podrobnosti o seriálu na AGeNT.elektrika.cz   -  Epizody  -   Diskuse
TEXT Z OBLASTÍ
SOUVISEJÍCÍ KONTAKT
Peace & Erupt - , - - peace.and.erupt@tt24.cz

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.