Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Svůj pohled na sousední megaveletrh Light+Building ve Frankfurtu popisuje český elektrikář. Nezůstává pouze u jednoho selfie o své přítomnosti v Německu a prozrazuje proč se vydal tak daleko. Čím ho to obohatilo? Jak se dívá na budoucnost veletržních ...
  • Pokud chceme studovat různé aspekty elektrických jevů, včetně teploty výbojů blesku, vlivu ionizace vzduchu a negativních účinků elektrického oblouku, pak se nabízí studium na VUT, ČVUT ... mnoho příležitostí k experimentům s různými kombinacemi ...

AG# 20 Vánoční spravedlivost


Document Actions
AG# 20 Vánoční spravedlivost
Na Štědrý den Jirkovi volala jeho maminka, aby se ubezpečila, že děti přijedou. Od té doby, co se Jiří odstěhoval, komunikace mezi rodinou a jeho rodiči se zcela přerušila. Štědrý večer strávil se svou rodinou. Pěkný večer to byl, ale s Janou si nic důvěrného neřekli. Dva cizí lidé vedle sebe, nic víc. Po té, co mu Lukášek usnul v náručí se rozloučil a odešel se projít do města. Necílená procházka jej dovedla do nádražního bufetu. Skupinka bezdomovců mu pomohla si uvědomit, že jeho osobní problémy nejsou tak katastrofální, aby se jimi tolik trápil ...
Servisní upozornění systému diskusního fóra, ze dne: 30.12.2017
reklama


Zaparkoval na místě, kde se dalo bezplatně, a nabral směr nádraží. Skupinka bezdomovců byla ještě větší. Jirkův příchod oslavili špatně artikulovanými výkřiky, z kterých nakonec vyšel požadavek na něco “teplého”. Jirka objednal zase všem to, co již popíjeli, ale tentokrát si grog raději nedal. Bylo vysoce pravděpodobné, že pojede autem hodně daleko.   


Přisedl k největšímu hloučku a zvykal si na zápach kolem. Pozoroval tváře kolem, jejich výrazy, mimiku. Ti všichni byli na dně, ale byli veselí. Jirkovi chvíli trvalo, než se vpravil do probíhajícího tématu, ale i pak pouze mlčky naslouchal.
Nešlo o to vidět ty, kteří jsou na tom hůř než on. Spíš ho fascinovalo, že ti, co jsou na tom hůř než on, mají veselejší náladu, než on sám. Dokáží se radovat teď a tady s tím nic, co mají. Raduje se on sám, že má čím odjet a kam? Je on sám rád, že je čistě a hezky oblečen? Je on sám rád, že se může najíst kdy se mu zlíbí? Kolik světelných roků je těmto lidem vzdálen time management, iphone, myšlenkové mapy nebo přezkoušení z vyhlášky padesát? “Opravdu jsem asi magor. Neumím si vážit toho, co mám a hledám ke štěstí někde jinde!”, proběhlo mu hlavou a zůstal civět na svůj šálek čaje.


 
Téma horlivé diskuse bezdomovců se naplnilo a po chvíli šustivého ticha se pozornost obrátila na Chodovského. “Kde jsi trajdal?”, zeptal se jeden bez předního zubu. “Koho jsi potkal, že jsi byl tak dlouho pryč”, skřehotal druhý v hodně špinavé červené sportovní bundě. “Proč jsi k nám vlastně přišel? Voníme ti?”, zanotoval se smíchem další bezďák. “Chlapi, co mám já, povídat vám! Vždyť vy sami víte, co je to život”, odpověděl Jirka, “.
“Toto je život!”, ozval se jeden z hloučku a ukázal a postavu schoulenou v dece. “Dnes! Na Štědrý večer ho ztloukli, a okradli ho i o to, co neměl! A vyslíkli ho! To je život!” pokračoval a napil se. Z pod klepající deky vykoukla zarostlá a pod okem opuchlá tvář.


Jirkovi prolétly hlavou všechny deklarované sociální jistoty státu, ve kterém žije. A při pomyšlení na vlastní zkušenosti s úředníky města a policie, mlčky vstal a vyšel ven. Nic takového nečekal a co má dělat už vůbec nevěděl. Nadýchl se vánočního ozónu. Kdesi zaslechl “jingle bells, jingle bells”. Podíval se na svítící měsíc, “Kurva, tak to jsou Vánoce!”. Došel k autu a začal se hrabat v kufru. Nikdy v něm neměl uklizeno a vždy vozil sebou vše, co by mohl na stavbách potřebovat. Do modré ikeácké tašky hodil svůj pracovní “mantl”, hnědý pletený svetr od maminky, modré tričko “I love Elektrika.cz” a z hlavy sundal kulicha. Pak ještě vyhrabal tři sedací podložky Elektronauta, aby člověk nechytil “vlka” a vydal se zpět na nádraží.



“Nevím, zda umím pomoci, našel jsem toto”, a ukázal obsah modré tašky tamním. Doposud letargická komunita ošuntělých občanů města se vrhla na Jirkův obsah a v až neuvěřitelné souhře vše navlékla na zbitého soudruha.

“Chtěl bych ti za něj poděkovat”, promluvil na Jirku bezdomovec, který Jirkovi svým chováním vůbec nezapadal.
“Nejsem žádná charita, vůbec nemám žádné sociální cítění, ale toto nééé”, odpověděl Jirka, “co mohu ještě udělat? Pomohou peníze?”.
“Ne, to v žádném případě! To by okamžitě prochlastal” a zarostlé tváři byla vidět upravenost a hygiena, “Pokud chceš pomoci, říkej mi Johne”.
Oba dva po odešli stranou s hodnou chvíli debatovali.

“Obrovská komunita, lidi po rozvodu, bez práce, v závislostech, psychicky narušení, někteří se vrátili z kriminálu a také různě tělesně postižení, zklamaní životem, se zhroucenou životní vizí, bez motivace, vyučení i nevyučení, podnikatelé, někteří někým okradení, rodinou opuštění ... “Příběhy opravdu různé.”, vyjmenoval John.
“A ty tu jsi proč?”, nevydržel Jirka.
“Já? Třeba proto, že mne potřebují”.
“Pomáháš jim?”
“Občas. Chceš taky pomoci? Máš kde spát?”, uchichtl se John.
“No, ... dnes spát nemám kde, ale nepotřebuji pomoci”.
“Ale já bych ti rád pomohl! Za námi tam ještě nikdo nepřišel tak, jako ty”, pokračoval neústupně John.
“Pokud jsi majitelem hotelu a ráno to bude s kafíčkem a dobrou snídaní, tak jo!”, smál se nezřízeně Jirka.
“Tak, jo. Jdeme. Možná to kafe někde seškrabu.”

Vytlačil Jirku z bufetu směrem bočnímu východu. John neřekl, kam jdou. Mířili do městské části vyhlášené vysokou kriminalitou, kde by se nějaký hotel, či penzion dal očekávat jen stěží. Všude pusto a prázdno. Jen dvě postavy prošly špinavou ulicí a zmizeli v nějakém průchodu. Oba prošli dvorem do další budovy. Jirka skenoval okolní prostředí jako by tam chtěl navrhovat elektroinstalaci. V budovách mohly tak možná běhat krysy, ale určitě ne nic k bydlení.


“Poprosil bych tě o mlčenlivost”, broukl John, “toto je moje tajemství. Prosím!”
Sestoupili do sklepení ...
---
Před polednem Jirka zastavil u bytu své rodiny. Lukášek stál v okně a mával. Naložili auto a vyrazili k Jirkovým rodičům. Cestou se Jana bavila především s dětma. 
---
V jiném městě. Eliška vzpomínala u stromečku na Jirku Chodovského. Seděla a skládala použité balicí papíry. Děti byly plně zaměstnány tím, co rozbalily a manžel byl rozvalený u televizoru. Svou pozornost beze zbytku věnoval nějaké šarádě, které se dokonce i smál. Přemýšlela, co by dělal na jeho místě ten sympaťák Chodovský. Pokud měla vyjít z předpokladu, že jsou všichni chlapi stejní, pak by nad ničím přemýšlet vlastně nemusela. Ale asi stejní nebudou! Tím určitě nemyslela to, že by ji Chodič nechtěl “ojet”! To mu koukalo z očí, ale divné bylo, že nic pro to nedělal. Proto byl pro ní možná tak tajemný. Nechoval se jako sexuální slintal. Ale má doma toho, koho si kdysi vybrala pro své děti. Tehdy to byl její idol. Nyní se její idol vyvaluje s lahváčem před velkou LED televizí, kterou si sám nadělil pod stromeček. A sympaťák Chodovský? Možná by tam taky skončil.

---
"Děti, rádi vás vidíme!", zahlaholila Jirkova maminka, "pro tatínka kapr na víně, pro děti cukroví a pro Janičku trubičky!". Návštěva vešla dovnitř, přičemž Lukášek se vrhl na zkoumání krásně zabalených krabiček pod stromečkem. "Víte, Vánoce jsou čas, kdy všichni mají druhé rádi. Tak to zařídil nahoře ...", a vyvrátila oči ke stropu ...

V dalším díle za týden ...
… Kde ten den Jirka přespal? Co byl John za chlapíka? Bude Eliška s Jirkou pouze v pracovním vztahu? Čemu dá Jiří přednost? Práci nebo řešení vztahů? ...

Podrobnosti o seriálu na AGeNT.elektrika.cz   -  Epizody  -   Diskuse
 
 

 

Diskutující k tomuto článku

  ... a další (počet diskutujících: 14)
TEXT Z OBLASTÍ


FIREMNÍ TIPY
Digitalizace nás kromě jiných služeb zasypává také daty. Máme tolik dat, že se v nich často nemůžeme vyznat. O tom, co nám dnes poskytuje digitalizovaná knihovna, hovořím s Petrem Žabičkou z Moravské zemské knihovny. Žijeme v době, kdy nové publikace nevznikají, nejsou žádní autoři odborných článků. Jsme zasypávání krátkými reklamními úryvky a zdroje ke studiu nám zůstávají skryty pod tlustou vrstvou marketingových cílů. Co s tím?
Častou negativní zkušenost mají (nejen) elektrotechnici z přístupu stavebních úřadů. Nejedná se tentokrát o problém "tvrdohlavosti" úřadu, ale naopak o přílišnou benevolentnost, hraničící až s ignorací zákonných vyhlášek a nařízení. Zajímali jsme se tedy o zkušenosti se stavebními úřady a pohled odborníků na danou problematiku ...
Sortiment energeticky úsporných světelných zdrojů zažil po "pádu" klasických žárovek nebývalý rozvoj a neustále je rozšiřován. Velkých změn doznaly jak variabilita tvarů, tak i účinnost a délka životnosti. Pojďme se podívat, co na to přední výrobce světelných zdrojů, společnost OSRAM ...
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
Autor článku
Servisní upozornění systému diskusního fóra
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933