Při použití moderních sofistikovaných přístrojů, zařízení, spotřební elektroniky a řídicích systémů jsou kladeny velké požadavky na jejich elektromagnetickou kompatibilitu (EMC). Veškeré moderní elektronické systémy s obvody s velmi vysokou úrovní integrace se stávají citlivějšími na elektromagnetické rušení a přepětí. Instalací přepěťových ochran při dodržení platných právních předpisů se sníží nebezpečí jejich poškození na minimum. Technická řešení jsou určena normami harmonizovanými s EU. Ochrana před bleskem je dána souborem nových norem ČSN EN 62305.


Zóny ochrany před bleskem
Norma ČS EN 62305-4 definuje zóny ochrany před bleskem LPZ (Lighting Protection Zone) z hlediska přímého a nepřímého účinku blesku (elektromagnetického pulzu LEMP - Lighting ElektroMagnetic Pulse):

• LPZ OA - volné prostranství (možnost přímého úderu blesku, netlumený LEMP),
  

• LPZ OB - ochranný prostor jímače bleskosvodu (ochrana před přímým úderem blesku, netlumený LEMP), 
• LPZ I - vnitřek objektu (vyloučen přímý úder blesku, tlumený LEMP - v závislosti na stínění),
  

• LPZ 2 - vnitřek místnosti - např. serverovna s vodivou podlahou, Fe-AI podlahy a obklady zdí (další útlum LEMP v souvislosti s vyšším stupněm odstínění),
  

• LPZ 3 - vnitřek kovové skříně (např. 19" rack).
  

Pro větší náhled klikněte!

Obrázek 2 Instalace zásuvek do hnízd

Proč chránit zařízení přepěťovými ochranami?
Nechráněné elektrické rozvody a počítačové a datové sítě vždy představují značné riziko pro jejich uživatele. Náklady na přepěťové ochrany bývají pouze zlomkem procenta pořizovací hodnoty chráněné technologie a nepatrnou částkou k možným škodám zaviněným výpadkem nebo zničením technologických zařízení a následným ekonomickým škodám.

Obrázek 3 Dvojzásuvka s přepěťovou ochranou řady Neo

Základní zásady
Před nepříznivými účinky přepětí je nutné chránit zařízení komplexně - tedy nejen jeho napájecí vedení, ale také všechny další možné vstupní cesty:

• anténní svody,

• linková vedení,

• datová či komunikační rozhraní.

O napájecí vedení se postarají silové zásuvky osazené přepěťovými moduly. Ostatní vstupující vedení, po kterých se nebezpečné přepětí může šířit, lze ochránit specializovanými zařízeními.


Zásuvkové okruhy s SPD (Surge Protective Device) typu 3
U zásuvkových okruhů je třeba si uvědomit, že bývají velmi rozsáhlé a používají se v různých situacích. Ochranná vzdálenost SPD typu 3 v zásuvkových obvodech je maximálně 5 metrů po kabelu.

Pro správnou činnost ochrany SPD typu 3 je třeba, aby tomuto typu předcházely oba dva stupně ochran - SPD typu I a SPD typu 2.

Zásuvkové obvody, kde jsou všechny zásuvky buď s integrovanou ochranou SPD typu 3, nebo s ochranou SPD typu 3 pro dodatečnou montáž, jsou používány všude tam, kde je silně zarušené prostředí nebo je v obvodu zapojeno velké množství přístrojů. Takovým typickým prostředím jsou např. laboratoře.

Pro snížení počtu SPD typu 3 u zásuvkových okruhů je standardně využívána ochranná vzdálenost, která je maximálně 5m. V těchto případech není potřeba, aby byly všechny zásuvky osazeny ochranou SPD typu 3. Základním pravidlem při tomto způsobu osazování SPD typu 3 je, že vždy první zásuvka na zásuvkovém okruhu musí mít SPD a teprve potom je aplikována ochranná vzdálenost SPD typu 3.

V místech, kde se na jedné straně zdi nachází zásuvkový okruh a na druhé straně zdi např. svod z hromosvodu nebo nechráněné stoupací vedení nn, nelze uplatnit pravidlo o ochranné vzdálenosti a je třeba, aby všechny zásuvky v tomto místě měly SPD typu 3. Jestliže by tomu tak nebylo, problém nacházející se na svodu nebo vedení nn by se mohl naindukovat na zásuvkový okruh a technika připojená do dané zásuvky by mohla být poškozena.

V administrativních objektech se nachází velké množství zásuvkových okruhů s množstvím zásuvek. V těchto případech je pro snížení počtu SPD využívána nejen ochranná vzdálenost SPD typu 3, ale i tzv. instalace do hnízd.

V žádném případě by chráněná zásuvka neměla chybět tam, kde je v blízkosti hromosvod, okap, kovová stoupačka apod.

Jaký podíl na škodách má přepětí?
Na tuto otázku odpovídají statistiky, které si vedou jednotlivé pojišťovny. Rozdělení škod je přibližně takovéto: vichřice 0,78 procent, krádeže 7,01 procent, požár 4,88 procent, voda 6,2 procent, nedbalost 22,67 procent, přepětí 31 procent. Zbývající procenta připadají na ostatní příčiny. Podíl na škodách způsobených přepětím s postupnou elektronizací domácností i průmyslových objektů stále roste.