Skupinová adresa
Skupinová adresa je číselný kód, který značí určitou konkrétní činnost. Skupinová adresa je součástí každého telegramu, který je předáván po sběrnici. Má-li být po sběrnici předána konkrétní informace (příkaz, měřená hodnota apod.), je potřebné určit shodnou skupinovou adresu všem prvkům, které mají zpracovávat tato data. Pro zabezpečení komunikace je tedy nezbytné, aby shodnou skupinovou adresou byly vybaveny alespoň dva různé přístroje. V případě potřeby je shodná skupinová adresa použita i u celé široké škály přístrojů (např. pro centrální funkce).

Zpočátku se používaly tzv. dvouúrovňové skupinové adresy. Pro vytvoření určitého logického pořádku při tvorbě těchto adres jsou vhodnější tříúrovňové skupinové adresy. Skupiny číslic jednotlivých úrovní jsou vzájemně odděleny lomítky.

V obou variantách se může číslo první úrovně (hlavní skupina) pohybovat od 0 do 15. Při vytváření elektronického projektu projektant přiřazuje k těmto číslům určitý skupinový význam. Např. 0 = centrální funkce, 1 = řízení osvětlení, 2 = řízení vytápění, 3 = řízení žaluzií, atd., anebo 0 = nadřazené funkce, 1 = 1. podlaží, 2 = 2. podlaží, ....15 = 15. podlaží. Konkrétní přiřazení závisí vždy pouze na projektantovi.

Čísla ve druhé úrovni (0 až 2047) ve dvouúrovňových skupinových adresách již mají přiřazen jednoznačný význam . Například:

3/37 znamená spínání nástěnného svítidla v místnosti č. 3 ve 3. patře,
3/38 znamená průběh stmívání nástěnného svítidla v místnosti č. 3 ve 3. patře,
3/39 znamená nastavení stmívače nástěnného svítidla v místnosti č.3 ve 3. patře.

Ve tříúrovňových adresách přistupuje tzv. střední skupina adresy (0 až 7), která projektantovi opticky i logicky zpřehledňuje celý systém vytváření adres a tím mu výrazně usnadňuje především kontrolu projektu. Bude-li 3 ve hlavní skupině značit řízení osvětlení, projektant může stanovit význam čísel střední skupiny jako např.:

0 - centrální funkce,
1 - spínání osvětlení,
2 - průběh stmívání osvětlení,
3 - nastavení stmívačů,
4 - světelné scény, atd.

Ve třetí úrovni (podskupina) se možné číselné označení pohybuje od 0 do 255. Pro ovládání téhož nástěnného svítidla v místnosti č. 3 ve 3. patře pak příslušné skupinové adresy mohou být ve tvaru:

3/1/7 - spínání svítidla,
3/2/7 - stmívání svítidla,
3/3/7 - nastavení stmívače. Na první pohled je zřejmé, že tyto skupinové adresy se mohou vztahovat k jednomu svítidlu.

Celkový počet skupinových adres je shodný pro dvou i tříúrovňové varianty. Činí celkem 32768 možných skupinových adres.

Komunikační objekt
Aby se přiřazení skupinové adresy k určitému prvku stalo skutečností, je nutné přiřadit konkrétní skupinové adresy také konkrétním komunikačním objektům v programovém prostředku ETS (EIBA Tool Software).Teprve poté adresy dostávají tento význam a současně je jim přidělen fyzikální rozměr:

1 bit pro spínání
4 bity pro stmívání
1 byte pro nastavení stmívače
2 byty pro měřené a nastavované hodnoty některých fyzikálních veličin,
3 byty pro datum a čas
4 byty pro čítače nebo pro některé další fyzikální veličiny,
14 bytů pro textovou zprávu.

Podívejme se na příklad zobrazení skupinových adres pro ovládání osvětlení v konkrétním projektu systémové elektrické instalace.

Pro větší náhled kliknout.

Pro spínání svítidla H1 jsou současně zobrazeny komunikační objekty (všechny o rozměru 1 bit). Vzhledem k požadavku na ovládání z vyššího počtu míst, navíc s vizualizací třemi různými prostředky (malý LCD displej, dotykový ovládací panel, malé tablo s diodami LED a tlačítkovými ovladači), je v tomto případě shodná skupinová adresa 1/0/1 použita u 13 komunikačních objektů náležejících celkem 11 různým přístrojům, s různými individuálními adresami.

Každý přístroj pro systémové elektrické instalace KNX/EIB je ve svém aplikačním programu vybaven komunikačními objekty, které znamenají určitou dílčí činnost. Pro ilustraci si můžeme znázornit komunikační objekty pro nejjednodušší aplikační program spínacího a stmívacího akčního členu. Každý spínací a stmívací akční člen musí být vybaven minimálně těmito třemi komunikačními objekty. V našem příkladě jsou komunikační objekty očíslovány od 0 do 2 a mají následující význam:

Pro větší náhled kliknout.

0 – objekt pro spínání (rozměr 1 bit), na prvním místě je skupinová adresa značící, že akční člen ovládá svítidlo, jemuž je příslušná adresa 1/0/7 a může být centrálně vypínáno skupinovou adresou 0/0/1. Skupinová adresa uvedená na prvním místě u komunikačního objektu je tzv. vysílanou skupinovou adresou. Akční člen spíná po příchodu příslušného telegramu odeslaného např. tlačítkovým snímačem s adresou 1/0/7 po jeho krátkém stisku (při dlouhém stisku téhož tlačítka je odesílán telegram se skupinovou adresou 1/1/11, který značí průběh stmívání a u akčního členu má vazbu na komunikační objekt č. 1). Komunikační objekt č. 2 (8 bitů) je určen pro odečtení velikosti otevření polovodičového ventilu stmívače tohoto akčního členu v rozmezí od 0 do 100% anebo pro příjem příkazu k nastavení požadované konkrétní hodnoty nastavení stmívače, např. z vizualizačního prostředku.

Komunikační objekt je paměťové místo v mikrokontroléru sběrnicové spojky přístroje.

Této definici může být poněkud obtížné na první pohled porozumět, proto si můžeme říci, že komunikační objekt zobrazuje konkrétní dílčí funkci přístroje. A kolika dílčími funkcemi bude přístroj ve svém aplikačním programu vybaven, tolik komunikačních objektů musí obsahovat.

Při vytváření projektu systémové elektrické instalace KNX/EIB při použití základního programovacího prostředku ETS se shodnými skupinovými adresami propojují ty komunikační objekty, které mají v praxi spolupracovat – vzájemně si předávat informace o svých stavech. Propojovat je ale možné vždy pouze komunikační objekty o stejném rozměru.

Literatura:
1. Materiály z www.knx.org
2. Studijní materiály asociace KONNEX
3. Časopisy Elektroinstalatér
4. Firemní podklady různých výrobců
5. Archiv autora