Metrel Mi3152 Eurotest XC
Předpoklady pro správnou funkci jištění
Document Actions
Jak v praxi postupovat při ověření jištění u konkrétního ochranného obvodu? Jakým koeficientem se v reálných podmínkách násobí změřená hodnota impedance poruchové smyčky? Jaké technické parametry mají různě přesné měřiče impedance a co vyplývá z jejich srovnání? Odpovědi na otázky a další informace se dozvíte v další části článku Leoše Koupého zaměřeného na měření impedance poruchové smyčky.
Leoš Koupý,
ze dne:
3.12.2014
reklama
Charakteristiky jistících přístrojů a impedance PE obvodu musí být takové, aby v případě vzniku poruchy mezi L a obvodem PE došlo k automatickému odpojení napájení ve stanovené době. Impedance poruchové smyčky tedy musí odpovídat podmínce:
Zs – impedance poruchové smyčky (od zdroje k místu uzemnění PE přes místo poruchy.)
Ia – proud který vyvolá vypnutí jištění v předepsané době.
Uo – jmenovité AC napětí proti zemi.
Ia – proud který vyvolá vypnutí jištění v předepsané době.
Uo – jmenovité AC napětí proti zemi.
V reálných podmínkách se ovšem hodnota impedance poruchové smyčky mění v závislosti na okolních podmínkách. Z toho důvodu je třeba při ověřování předpokladů pro správnou funkci jištění změřenou hodnotu impedance poruchové smyčky zvýšit vynásobením koeficientem 1,5 a impedance potom musí odpovídat podmínce:
Zs(m) – naměřená hodnota impedance.
Uo – jmenovité napájecí AC napětí proti zemi.
2/3 – koeficient zahrnující součinitel oteplení vedení, bezpečnostní součinitel a napěťový součinitel zatížené sítě.
Ia – proud který vyvolá vypnutí jištění v předepsané době.
Příklad praktického ověření funkčnosti jištěníUo – jmenovité napájecí AC napětí proti zemi.
2/3 – koeficient zahrnující součinitel oteplení vedení, bezpečnostní součinitel a napěťový součinitel zatížené sítě.
Ia – proud který vyvolá vypnutí jištění v předepsané době.
Nyní si ukažme, jak v praxi postupovat při ověření jištění u konkrétního ochranného obvodu. Aby z příkladu vyplynula i úvaha o vhodnosti volby měřicího přístroje, byl zvolen případ ověření jištění u stroje, který je napájen ze sítě o napětí 400V / 50Hz, tedy 3 x 230V proti zemi. Stroj je jištěn pojistkami o jmenovitém vypínacím proudu In = 200A.
Předepsaná doba odpojení pro stroje je 5s. Z charakteristiky pojistek se zjistí proud Ia, který vyvolá vypnutí jištění v předepsané době (viz obr.9).
Obr.9 – Stanovení vybavovacího proudu jištění
Výpočtem podle příslušného vzorce zjistíme, jakou maximální hodnotu může mít impedance poruchové smyčky:
Srovnáme-li technické parametry dvou různě přesných měřičů impedance, například přístroje ZEROTEST 46 a EUROTEST 61557, zjistíme porovnáním spodních hranic jejich jmenovitých rozsahů, že pro měření stroje s popsaným jištěním je vhodný pouze přístroj EUROTEST 61557. Přístrojem ZEROTEST 46 by bylo možno měření sice také provést, ale z hlediska požadavků ČSN EN 61557 je přístroj pro měření impedance poruchové smyčky v obvodech s taktovým jištěním nevhodný, neboť požadovaná maximální hodnota 0,18Ω, kterou máme měřením ověřit, je mimo jmenovitý rozsah přístroje.
Provedeme tedy měření přístrojem EUROTEST 61557 a naměříme u stroje hodnotu impedance poruchové smyčky 0,10Ω.
Připočítáním chyby měření zjistíme, jaké maximální hodnoty může impedance poruchové smyčky stroje dosáhnout:
Chyba měření = 3% z 0,1Ω + 3D = 0,003 + 0,03 = ± 0,033Ω.
Výsledná hodnota impedance = 0,1Ω + 0,033Ω = 0,13Ω.
Měřením zjištěná velikost impedance poruchové smyčky stroje po zohlednění nejistoty měření je 0,13Ω. To je méně než maximální vypočítaná hodnota impedance 0,18Ω, a lze tedy předpokládat, že jištění stroje bude v případě poruchy fungovat správně.
Kdybychom i přes - z hlediska normy - nevyhovující přesnost provedli měření přístrojem ZEROTEST 46 a naměřili stejnou hodnotu, tedy 0,10Ω, dojdeme po zohlednění chyby měření k následujícímu výsledku:
Chyba měření = 9D = ± 0,09Ω.
Výsledná hodnota impedance = 0,1Ω + 0,09Ω = 0,19Ω.
Impedance 0,19Ω je již pro správnou funkci jištění nevyhovující, ale skutečná hodnota impedance se může pohybovat kdekoliv mezi 0,01Ω až 0,19Ω. To je vzhledem k mezní hodnotě 0,18Ω příliš velký interval a těžko tedy můžeme rozhodnout, zda jištění v případě poruchy zareaguje v předepsaném čase, nebo ne.
Chyba měření = 3% z 0,1Ω + 3D = 0,003 + 0,03 = ± 0,033Ω.
Výsledná hodnota impedance = 0,1Ω + 0,033Ω = 0,13Ω.
Měřením zjištěná velikost impedance poruchové smyčky stroje po zohlednění nejistoty měření je 0,13Ω. To je méně než maximální vypočítaná hodnota impedance 0,18Ω, a lze tedy předpokládat, že jištění stroje bude v případě poruchy fungovat správně.
Kdybychom i přes - z hlediska normy - nevyhovující přesnost provedli měření přístrojem ZEROTEST 46 a naměřili stejnou hodnotu, tedy 0,10Ω, dojdeme po zohlednění chyby měření k následujícímu výsledku:
Chyba měření = 9D = ± 0,09Ω.
Výsledná hodnota impedance = 0,1Ω + 0,09Ω = 0,19Ω.
Impedance 0,19Ω je již pro správnou funkci jištění nevyhovující, ale skutečná hodnota impedance se může pohybovat kdekoliv mezi 0,01Ω až 0,19Ω. To je vzhledem k mezní hodnotě 0,18Ω příliš velký interval a těžko tedy můžeme rozhodnout, zda jištění v případě poruchy zareaguje v předepsaném čase, nebo ne.
Autorem článku je Ing. Leoš Koupý, ILLKO, s.r.o.
| TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
|---|---|
Příbuzné
Příbuzné články
Jak může být jedna značka jističe zaručeně nejlepší
Červená přepěťovka vedle červeného jističe? Hmmm ...
Příbuzné diskuse a ostatní zdroje
Značka jističů Schelinger?