Následkem odtržení pohraničního území v roce 1938 byl zbytek republiky zbaven nejdůležitějších energetických zdrojů, ale zůstal na ně plně odkázán. Po 15. březnu 1939 byla výstavba elektráren v protektorátu záměrně brzděna, aby byl úplně závislý na energii z pohraničí, kde začalo se stavbou velkých zdrojů. Protektorát měl být zapojen do německého rozvodného systému 220kV. Teprve když s pokračujícím ohrožením průmyslu v říši leteckými útoky byla válečná výroba přenášena do protektorátu, musela být k ní dodávána energie z Německa směrem na Hradec Králové z Walbrzychu a na Trmice z Drážd'aň.

Takový byl stav na konci druhé světové války. V pohraničí byla zatím vybudována velká elektrárna v nynějších Stalinových závodech, která ovšem měla převážně sloužit ke krytí vlastní spotřeby závodu a byla nálety částečně zničena, a stavebně provedeno rozšíření elektrárny v Ervěnicích.

Strojní zařízení, za protektorátu objednaná z části v Německu, nebyla ani dosud dodána. Podle dvouletého plánu mělo být během letošního roku vybudováno v závodech energetických na 100.000kW, které měly krýt zvýšení odběru v průmyslu i domácnostech. Vzhledem k přetížení našeho průmyslu a potížím při dovozu potřebných zařízení z ciziny nebylo možno tyto nové stavby dokončit, takže výkon 100.000kW v letošní zimě chybí.

Z uvedeného vysvítá, že jsou k disposici pro výrobu elektrické energie stará zařízení předválečná. Částečně elektrárna Stalinových závodů a k tomu dodávka z Walbrzychu, který se zatím stal polským. Stará zařízení byla za okupace záměrně využívána do krajnosti a udržování jejich bylo přímo zanedbáváno. Jest tedy jejich stav velmi špatný, a poněvadž ani nyní není možno je vyřadit a řádně opravit, horší se jejich stav čím dále tím více. Nyní např. jest vyřazeno strojního zařízení jen v Čechách celkem 85.000kW, t.j. přes 10%.

Dodávka ze Stalinových závodů, ačkoliv jest odvislá od stavu výroby chemické a trpí též poruchami, jest jediným přírůstkem. Poněvadž dodávka ze zahraničí, která bezprostředně po válce znamenala podstatnou pomoc, postupem času stále klesá podle toho, jak stoupá spotřeba v Polsku.

K této svízelné situaci se přidružila letošní sucha a vedra, jaká v období uplynulých 60 let nebyla vůbec zaznamenána. Stav v řekách poklesl na minimum a úbytek výkonu proti stavu v tomto období obvyklému jest asi o 60.000kW.

Z těchto těžkých okolností plní energetický průmysl dosud dvouletý plán výroby elektrické energie stoprocentně tím způsobem, že se snaží rozložit odběr na delší dobu využití, aby špičky nebyly tak vysoké. Pouze ojediněle docházelo dosud ke krátkodobému vypnutí menších postradatelných odběrů v době špiček nebo poruch. V nynější situaci totiž, kdy veškeré elektrárny jsou využity do krajnosti. Projevuje se každá porucha nutností omezovat. Chybí hlavně výkon. t.j. výrobní stroje, které by kryly maximální zatížení špičky konsumu.

Situace v zimě bude ovšem mnohem těžší i v případě, že elektrárny budou plně zásobeny vhodným palivem, poněvadž přibude ranní i večerní špička světelná a i celkový odběr přirozeně vzroste. Jen v Čechách např. se počítá s nedostatkem 80-100.000kW v ranní, 40-60.000kW ve večerní špičce a přes den o 20.000kW.
Na Moravě jsou poměry poněkud příznivější a na Slovensku asi stejné jako v Čechách. Za těchto okolností nezbude nic jiného, než přikročit k podstatným úpravám a omezením odběru, aby aspoň nejdůležitější potřeby průmyslu i drobných konsumentů mohly být uspokojeny.

Připomínáme, že i za dob okupace, kdy byla výroba i distribuce snáze ovladatelná. Stav vod lepší, menší odběr následkem zatemnění a pod.. Bylo též nutno omezovat jak průmysl, tak i domácnost přísnou kontingentací odběru.

Připravovaná opatření ke zvládnutí zimního zatížení jsou trojího druhu:

1. Aktivní:
Mobilizace veškerých zdrojů v závodech připojených na společnou elektrovodnou síť. Jednání o tom v jednotlivých oblastech jsou již delší dobu v proudu, ale zvýšení výkonu není podstatné. Poněvadž vhodná zařízení většinou již dříve proud dodávala a ostatní zdroje jsou z velké části méně hospodárné a přípojné výkony transformátorů malé. Pro tato náhradní zařízení bude třeba opatřit uhlí. V případě nedostatku uhlí bylo by ovšem neekonomické spalovat je v těchto malých nehospodárných elektrárnách na úkor elektráren oblastí energetických. Spolupráce s rozhlasem a tiskem za účelem informování širší veřejnosti o potížích v energetice a propagování dobrovolného, ukázněného šetření proudem.

2. Organizační:
Je třeba upravit pracovní dobu různých odběrů, aby se nehromadily v době špiček. Za tím účelem třeba rozdělit pracovní dobu na 6 dnů v týdnu a ve dnech pracovních tak, aby začínala a končila mezi východem a západem slunce. Týká se nejen práce v průmyslu a živnostech, ale i doby pracovní v úřadech a kancelářích a vyučování ve školách.
Počátek práce musí být odstupňován. Tedy v průmyslu od 7-8 hod., v kancelářích a úřadech od 7,30 a ve školách od 8,30 hod. Tím dostane se jich odběr z ranní světelné špičky a rozdělený nástup ulehčí dopravě, např. v Praze elektrické dráze, aby spíše zmohla ranní nával cestujících.

Část odběru průmyslového se musí přeložit z první směny na noc, kde je zatížení menší. Tím se ulehčí dopolední směně a zvýši se zatížení směny noční, takže najíždění na ranní špičku nebude tak strmé. Má být takto přesunuto 25% výkonu průmyslu, což by znamenalo úbytek v dopolední směně as 50.000kW.

Odpolední směna (14-22 hod.) má být přesunuta na noční (22-6 hod.), čímž by se snížil odběr odpoledne a špička večer. Kdyby tato opatření nestačila, bylo by třeba užít střídavých volných dnů všedních, kdy by proud nebyl dodáván části průmyslu a náhradou za to by tato část pracovala v neděli.

Konečně se uvažuje o změně doby vysílání rozhlasu, aby nezatěžoval světelné špičky. Šlo by o doby 7,15-8,45 hod. a 15-18 hod. Příkon vysílačů V ČSR je sice pouze asi 2.000kW, ale spotřeba přijímačů, kterých jest přes 1x milion při průměru 40-50W, je 60-75.000kW, t.j. více než výkon celé elektrárny v Ervěnicích. I když je v provozu současně pouze část přijímačů, znamená to vždy hodnotu rozhodujícího významu pro elektrárny i průmysl.
Uvážíme-li, že vypadnutí jedné kWh znamená ztrátu produkce v průmyslu v ceně až 60-70 Kčs, uvědomíme si důležitost šetření elektrickou energií ve všech oborech.

3. Omezování:
Poněvadž se pravděpodobně nevystačí s výše uvedenými opatřeními a bylo by i hospodářsky neodpověditelné svrhovat veškerou tíhu těchto opatření na průmysl a živnosti, musí se předem vyřadit veškerý nežádoucí a postradatelný odběr v době špiček zatížení, hlavně ve večerní špičce světelné. Jsou již zakázány světelné reklamy a osvětlování budov, omezeno osvětlování výkladních skříní, obchodů, kaváren a restaurací a veřejné světlo na nejnutnější míru bezpečnosti.

Diagram zatížení zimního dne v roce 1947.
Klinout pro větší náhled!

Dále jde o elektrická topidla. Dokud nenastane nedostatek uhlí v elektrárnách, možno připustit elektrické přitápění, které je však velmi neekonomické a drahé, a to ovšem pouze v noci. Ve dne, kdy je mezi 6-21 hod. největší zatížení, musí býti veškerá topidla vyřazena. Právě tak i ohřívače vody možno užívat jen v noci. Mimo to možno užívat drobných spotřebičů jako vysavače, žehličky a pod.. ve dne pouze mezi 12-16 hod. a po 20 hod. večer.

Na elektrické vaření se uvedená omezení nevztahují. Ale třeba i při něm co nejvíce proudem šetřit. Pokud se týká elektrického svícení: ráno od 7 do 9 hodin a večer mezi 16-19 hod musí stačit jedna žárovka pokud možno jen v jedné místnosti. Posloucháte-li rádio, zhasněte světlo. Lépe se poslouchá. Radio vypněte vždy, když nemůžete pozorně sledovat vysílání.

Bylo vpředu uvedeno, co znamená každé rádio při množství, která jsou v provozu. A právě jako vaše rádio, každá vaše žárovka, kterou nenecháte zbytečně svítit, znamená podstatnou úsporu. Kdyby se v každé domácnosti v Čechách  (je jich as 2 milióny)ušetřila jedna žárovka (25W) znamená to úsporu 50.000kW. t.j. téměř výkon Ervěnic.
Neradi bychom zatím drasticky donucovali drobné odběratele k vypínání a věříme, že ve vlastním zájmu dobrovolně a ukázněně přispějí k dobru všech. Zvláště našeho průmyslu, který musí ve dvouletce pracovat co nejusilovněji. Konečně musí každý uvážit,  že je to i jeho prospěch. Ušetří-li zbytečné výdaje za proplýtvaný proud a pomůže-li k tomu, že nebude nutno vypínat celé úseky, poněvadž to může postihnout i jeho samého.